Vláda na dva týdny odložila jednání o opatřeních, která v reakci na vzájemné sankce mezi Evropskou unií a Ruskem připravila pracovní skupina pro jejich monitorování. Novinářům to po dnešním jednání řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Tým vedený státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou koaličnímu kabinetu předložil opatření v oblastech ekonomické diplomacie, energetické bezpečnosti a takzvaného kurzarbeitu, při němž stát lidem z podniků s omezenou výrobou doplatí část mezd.
Sobotka uvedl, že koalice chce nejprve dokončit diskusi o kurzarbeitu, jeho podobě a zavedení, poté se k materiálu vrátí. Podle ministerského předsedy nehrozí v tomto případě prodlení, protože vláda už navýšila prostředky na posílení ekonomické diplomacie. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v nadsázce poznamenal, že navrhne Ústavu pro jazyk český, aby se místo slova kurzarbeit používalo nějaké české vyjádření, například polopráce.
Mezi dříve oznámená opatření patří posílení českých zastupitelských úřadů o ekonomické a zemědělské diplomaty. Zamířit by měli do oblastí s perspektivními trhy - například postsovětských zemí, střední Asie nebo Latinské Ameriky - na které se chce Česko soustředit.
Další cestou, jak pomoci českým podnikům, má být lepší práce CzechInvestu a dalších státních organizací. Ty by i díky plánovanému většímu počtu zaměstnanců měly podle Prouzy pracovat aktivněji a soustředit se i na hledání příležitostí k vývozu velkých investičních celků. Vedle hledání nových trhů chce kabinet vyvíjet i aktivity, které pomohou udržet se na ruském trhu.
Plán opatření se týká také posílení energetické bezpečnosti nebo zjednodušení vydávání dlouhodobých víz. Kvůli němu se příští rok ministerstvu vnitra navýší rozpočet zhruba o 30 milionů korun, tak aby dokázalo rychleji zpracovávat žádosti o dlouhodobá víza od cizinců, kteří se v Česku chtějí léčit. Nyní se podle státního tajemníka stává, že cizinci dostanou jen měsíční turistické vízum, ale nestihnou za tuto dobu absolvovat celou lékařskou proceduru.
Dalším bodem je zavedení příspěvku státu při kurzarbeitu, díky němuž mohou firmy získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci. Kurzarbeit by ve změněné podobě mohl fungovat od začátku příštího roku. V Česku už tento systém sice existuje a stát na něj do konce roku 2015 vyčlenil 400 milionů korun, avšak zaměstnavatelé o podporu zatím příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která mají za příliš přísná.
Vláda také dnes přerušila jednání o strategii politiky zaměstnanosti do roku 2020.