Rusko má už jen jednu možnost

Finanční trhy nakonec pochopily, že 16. červenec znamenal pro Rusko „Lehman moment“. Ten den totiž Spojené státy zavedly vůči této zemi sankce, kterými reagovaly na její vojenskou agresi na východě Ukrajiny. O dva týdny později zavedla podobné sankce EU. Až v prosinci ale trhům došlo, jak tvrdý dopad tyto kroky mají. Rusko od července nezískalo na mezinárodních trzích žádnou významnější částku peněz, a to ani od čínských státních bank. Všichni se totiž obávají možné reakce amerických regulátorů. Na Rusko nyní doléhá nedostatek likvidity podobně, jako jím trpěl finanční systém po pádu Lehman Brothers. A nic se na tom nezmění až do doby, kdy Spojené státy sankce zruší.

Ruské firmy nejsou bez přístupu na zahraniční trhy schopny získat nové finance a zároveň musí splácet všechny dluhy. Země má sice jen malé zahraniční dluhy ve vztahu k HDP, ale to je irelevantní. Důležitý je totiž poměr dluhů k bilanci běžného účtu a likvidním rezervám. Ty dosahují 202 miliardy dolarů, zahraniční dluhy ke konci tohoto roku dosahují 600 miliard dolarů. V roce 2015 i 2016 musí Rusko splatit 100 miliard dolarů dluhů (očištěno o přebytek běžného účtu). Jinak řečeno, ruské likvidní rezervy budou na nule během dvou let. Celkové rezervy dosahují podle oficiálních čísel 416 miliard dolarů, ale ne všechny jsou likvidní. Je do nich zahrnuto zlato a státní investiční fondy.

Do prosince se cena ropy a kurz rublu pohybovaly stejným směrem. Od půlky července oslabila ropa o 45 %, rubl k dolaru o 39 %. V posledních dnech se ale propad rublu urychlil a to dává smysl. Na jeho kurz by totiž měl mít vliv i nedostatek likvidity, kterému Rusko čelí. Centrální banka se zdá být bezmocná a také skutečně je. Ať udělá cokoliv, ekonomiku to destabilizuje. Je pravděpodobné, že nakonec dojde k omezení toku kapitálu. Tento nástroj ale v Rusku nikdy efektivní nebyl. Žádný monetární nástroj fungovat nebude, protože v jádru problému spočívá nedostatek likvidity. Reálná ekonomika se nevyhne škodám.

Prezident Vladimír Putin říká, že pokud rubl oslabuje stejně jako ropa, na státní příjmy to nemá dopad. Problém je ale s výdaji, protože oslabující rubl zvedá náklady dovozů. A to se netýká jen státního rozpočtu. V polovině prosince centrální banka očekávala, že pokud se ceny ropy udrží na 60 dolarech za barel, ruská ekonomika klesne v roce 2015 o 4,5 – 4,7 %. Hlavní příčinou jsou ale sankce a cílem Ruska by tedy mělo být jejich zrušení. Toho dosáhne tím, že stáhne své jednotky a zbraně z východní Ukrajiny. Nic jiného nebude mít na zlepšení ekonomiky větší vliv. Vypadá to, že finanční sankce mají v dnešní globalizované ekonomice mnohem větší efektivitu, než se mnozí domnívali.

Autorem je Anders Aslund z Peterson Institute for International Economics.

Zdroj: FT