Čínský yuan se vydává na divokou stezku. Centrální banka se rozhodla povolit otěže a nechala čínskou měnu během jednoho dne oslabit nejvíce za posledních dvacet let (přes 2 %). Proč?
Čínská ekonomika v posledních měsících na sebe vrší jeden problém za druhým a čínským politikům se slabší kurz náramně hodí. Růst zpomalil na nejnižší tempo za posledních šest let. Hlavním problémem vedle slabé domácí poptávky a chladnoucího realitního trhu jsou i vývozy - ty v červenci podle posledních dat ještě prohloubily svůj propad (o 8,3 % meziročně). Jeden z nejvýraznějších propadů zaznamenaly vývozy do Evropy. To proto, že euro za poslední rok výrazně oslabilo vůči dolaru, na který je yuan primárně navázaný.
Čína se snaží dnešní oslabení yuanu zabalit a prodat jako krok k větší liberalizaci devizového trhu. Nově centrální paritu, kolem které yuan může kolísat 2 %, stanoví na úrovni, kde předešlý den kurz samovolně uzavře obchodování. Jinými slovy, centrální banka by měla dovolit samovolné oslabování i posilování. Je ale otázka, zda tomu tak ve skutečnosti bude. Odvahu nechat posílit měnový kurz ji dodala pravděpodobně poslední zpráva MMF, která poprvé přiznala, že yuan není podhodnocený. Řada světových politiků má ale stále zcela opačný názor. Americké ministerstvo financí dále považuje čínskou měnu za příliš levnou a další oslabování čínského yuanu se tak může stát žhavým tématem americké předvolební kampaně. Nebude se také líbit velkým americkým firmám, které v Číně realizují velkou část svých tržeb (např. Apple).
Pokud by yuan dál slábnul, byl by to další faktor, který by tlačil dolů ve vyspělém světě aktuální inflaci i inflační očekávání. Dosavadní pohyb je však zatím příliš malý, a to především pro Evropu a potažmo i pro Česko. Čínská měna je v tuto chvíli meziročně vůči české koruně prozatím zhruba o více jak 15 % silnější.