Je uprchlická krize vyřešena?

Evropa se dohodla s Tureckem, že mu poskytne více pomoci a posílí vzájemné vazby, zatímco Turecko jí pomůže s uprchlickou krizí. Tato dohoda ovšem čelí intenzivní kritice ze všech stran, i když vedoucí politici z Německa a EU ji popisují jako významný krok vpřed. Podle nich jde o nejlepší způsob, jak dostat krizi pod kontrolu. A možná také jediný. Kritika dohody přichází ze širokého spektra politiků, ale také třeba od OSN a Amnesty International. Tvrdí, že EU by na základě této dohody upustila od dodržování svých principů. Aurélie Ponthieu z Lékařů bez hranic k tomu říká: „Je jasné, že Evropa je ochotna udělat cokoliv, včetně ignorance lidských práv a práv uprchlíků. Jde jí jen o to, aby zastavila příliv uprchlíků.“

Dohoda vznikla na uzavřeném summitu mezi EU a Tureckem a Evropa by podle ní měla zdvojnásobit finanční pomoc poskytovanou Turecku. Pomoc by tedy měla dosáhnout 6 miliard eur. Větší kontroverzi vzbuzuje to, že Brusel by měl urychlit jednání o členství Turecka v EU a upustit od vízové povinnosti pro turecké občany. Turecko by na oplátku mělo přijmout zpět všechny uprchlíky, kteří se nezákonně dostanou do Řecka. Za každého Syřana, který by byl odsud vrácen do Turecka, by EU přijala jednoho uprchlíka z Turecka. Cílem takového systému je odradit uprchlíky od toho, aby se snažili dostat do Řecka ilegálně. Vrácený uprchlík by se totiž dostal až na konec řady čekatelů na legální vstup do Řecka.

Kritici tvrdí, že Turecko nemá žádný respekt k hodnotám, kterých se Západ drží. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan brutálně útočí na kurdskou menšinu a podle něho jde jen o teroristy. Nepřátelsky se chová i k nezávislým médiím. Kriticky se k dohodě ale nestaví pouze nevládní a neziskové organizace, ale i konzervativní politici. V Německu se hovoří o nepřijatelném uvolnění vízové povinnosti vůči Turkům. A podle některých hlasů nebude fungovat ani výměna uprchlíků a nedojde ke snížení jejich přílivu do Řecka.

Evropské vedení nemá na vnitřní diskusi mnoho času a doufá, že dohoda bude dokončena v polovině března. Hlavním pozitivem je podle jejích zastánců to, že by měla představovat účinný nástroj proti pašerákům a měla by spojit síly EU a Turecka v boji proti ilegálním imigrantům. K tomu by ale také měla nabízet způsob, jak dosáhnout zákonného vstupu do EU. V tuto chvíli se zdá, že jednotlivé národní vlády jsou ochotny dohodu podpořit i přesto, že během předchozích měsíců mezi nimi panovaly velké názorové rozdíly.

Nejvýznamnější je postoj Německa jako nejvlivnějšího člena EU. A Německo dohodu tvrdě prosazuje, i když práce na jejích detailech bude náročná. Týká se to zejména zmíněných víz a žádosti o členství Turecka v EU. S ní by se například musel řešit i problém uprchlíků přebývajících v Turecku. Optimisté ale tvrdí, že kvůli nové dohodě už jich mnoho nepřijde. Odradit by je měly námořní hlídky mezi Tureckem a Řeckem a zmíněný systém výměny uprchlíků. Zástupci EU hovoří o tom, že pokud bude třeba přesunout z Turecka více než 10 000 uprchlíků, dohoda svého cíle nedosáhla.

V současné době by mělo být po celé EU rozděleno asi 180 000 uprchlíků. Řada zemí ale s navrženým systémem kvót nesouhlasí, především střední a východní Evropa. Pokud se ale začne ukazovat, že příliv uprchlíků slábne, i jejich názor se může změnit. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski v rozhovoru pro Corriere della Sera v této souvislosti uvedl, že jeho země je připravena přijmout kvótu 7 000 uprchlíků. Klade si však podmínku, že je nejdříve prověří. „Nemůžete nejprve provést selekci a pak je poslat k nám,“ řekl Waszczykowski.

Autorem je Matthew Karnitschnig.

Zdroj: Politico