Na energetický gigant nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma v úterý uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle ÚS jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, vlastnit majetek a právo podnikat. Městský soud se bude muset případem zabývat znovu a bude muset brát zřetel na úterní rozhodnutí ÚS.
dlouho vede spor s občanským sdružením V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. jim ale nevyhověl s ohledem na obchodní tajemství.
Případ nejprve projednal Městský soud v Praze a potom Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se nesmí podávání informací vyhýbat a jejich neposkytnutí musí řádně zdůvodnit. oponoval tím, že ho informační povinnost znevýhodňuje proti konkurenci na trhu s energiemi.
Ústavní soud: není veřejnou institucí. Je to obchodní společnost
Ústavní soud rozhodnutí městského soudu i NSS zrušil. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedl, že není ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnou institucí, která musí informace poskytovat. "ČEZ je obchodní společností, která se řídí výlučně zákonem o obchodních korporacích. Nehospodaří s žádnými veřejnými prostředky. Nevykonává žádná veřejnoprávní oprávnění. Není státním orgánem ani jiným orgánem veřejné moci a nemá možnost rozhodovat o právech a povinnostech jako ostatní orgány," uvedl Rychetský. Podle něj by přiznání postavení veřejné instituce některé z osob soukromého práva bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Ústavní soud uvedl, že veřejný účel společnosti je oslabený i tím, že je pouze jedním ze soutěžitelů na trhu výrobců a distributorů elektřiny, a nejde tedy o monopol. Podle Rychetského by tak poskytnutím informací nad rámec ostatních společností firma mohla ohrozit smysl své existence. Ústavní soud doplnil, že jeho závěr nebrání tomu, aby byla obchodním společnostem stanovena povinnost poskytovat informace, ale bude-li na tom veřejný zájem.
Mluvčí Ladislav Kříž ČTK sdělil, že nález Ústavního soudu potvrzuje stanovisko, které dlouhodobě zastává. Povinnost poskytovat informace, která je běžně ukládána jen orgánům veřejné správy, by mohla společnost poškodit a představovala by zásah do jejích ústavně zaručených práv, uvedl Kříž.
Veřejná versus soukromá instituce, aneb širší dosah nálezu
Rozhodnutí soudu má širší dosah. "Nález ve svých obecných principech, ve kterých vymezuje rozdíl mezi veřejnou a soukromou institucí, má obecně závaznou platnost a bude muset být aplikován v konkrétních případech i na jiné analogické situace a analogické subjekty. Není možné, aby Ústavní soud vydal seznam obchodních společností, které mají povahu veřejné instituce, a nemají. Nález však jasně stanovil rozlišující kritéria a podle nich se budou muset soudy řídit," doplnil Rychetský.
Nejvyšší správní soud v minulosti svými rozsudky zařadil k povinným subjektům podle informačního zákona také další státem zřízené nebo polostátní firmy, jež pracují ve veřejném zájmu a stát jejich činnost nějakým způsobem kontroluje. Jde například o České dráhy, ale také firmy zřizované samosprávami.