Vlna výprodejů pokračuje v Evropě, hrozbou pro dnešek je inflace i technika

Všeobecný výprodej akcií, který se převalil přes globální trhy a dnes pokračuje v Evropě, z našeho pohledu nespustila nějaká zásadní zpráva z posledních dní. Najdeme řadu přitěžujících okolností jako Trumpovy hrozby cly či výpady proti politice Fedu, blížící se kontrolu zahraničních nákupů amerických firem, italský rozpočet, snížení ekonomického výhledu MMF a asi i další. Hlavní důvod však vidíme jinde.

Korekce, kterou sledujeme, má mnoho společného s tou únorovou. Její počátek je totiž spojen s citelnou změnou tržních očekávání o budoucí politice Fedu. Jiným slovy, trh uvěřil, že to Fed myslí vážně s rychlým zvyšováním sazeb i v příštím roce. Stále je zde prostor pro sbližování odhadů, ale už ne takový; klíčový byl jejich prvotní posun.

Do toho se pak přidávají další okolnosti, konkrétně obecně vysoké ceny a valuace amerických akcií, které stihly během září dál navyšovat svá maxima, a pomalejší výhled pro ekonomiku i firemní zisky. Ne že by výhled pro příští rok byl špatný, ale dynamika oproti velice dobrému letošku poklesne už kvůli vysoké srovnávací základně. Brzy začínající výsledková sezóna přesune pozornost právě na očekávanou dynamiku výnosů a zisků, které firmy poskytnou ve svých výhledech.

Čas od času na trzích dochází ke korekcím taženým pochybnostmi, zda ceny, respektive valuace, příliš nepředběhly výhled pro fundament. Tentokrát se taková korekce spojila i se strachem, že Fed svou politikou bude stahovat peníze rychleji, než se dříve předpokládalo. Načasování korekce pak nemusí souviset s nějakou zásadní událostí.

Ve výhledu na tento týden jsme zdůrazňovali rostoucí důležitost americké inflace. Data o cenách vyjdou dnes odpoledne a mají potenciál do hry slušně promluvit. Konsensus sice věstí celkové inflaci zpomalení, ale podstatné bude sledovat jádrový index, jenž by měl lehce zrychlit na 2,3 procenta. Včerejší PPI přitom dodalo ujištění, že cenové tlaky z nákladové strany určitě neklesají.

Další rizika pak souvisí s technickým obrázkem, respektive chováním investorů. Index S&P500 se stále nachází v oblasti technické korekce a dnes bude z tohoto pohledu důležité, zda se zastaví o 200denní klouzavý průměr, který ho podržel už v řadě případů za poslední roky. Přijde po dosavadním poklesu ještě vlna výprodejů ze strany fondů či retailu, nebo převáží investoři, kteří budou hledat příležitost k "levnému" nákupu?

Na dluhopisech jsme včera viděli zvýšený zájem o americké papíry a dnes se poptávka přesouvá do jádra eurozóny. Příliv poptávky po bezpečí je poměrně výrazný a z vývoje výnosů se tak nedá příliš odečítat změna očekávání o chování centrálních bank. Začalo se také kupovat zlato, které ale zatím nevystupuje ze své stagnace, již sledujeme poslední skoro dva měsíce.

Mezi hlavními měnami se prodává americký dolar, ovšem nejde o nějaké prudké pohyby. Na párech s eurem, jenem či librou jsou ztráty dolaru poměrně malé a třeba eurodolar stoupá teprve na 1,1550. Vzhledem k vyššímu úročení by měl dolar teoreticky růst s poptávkou po riziku, a naopak. Tato vazba se může s časem upevňovat, ale zatím není vůbec spolehlivá.

Středoevropské měny výprodejům odolávají velmi dobře. Včerejší ztráty koruny byly drobné a dnes se české měně daří dokonce nepatrně posilovat na 25,85 za euro. Podobné je to s forintem a zlotým. Obranou jsou klesající výnosy v jádru eurozóny, ale pokud bude ústup investorů z rizika pokračovat, regionální měny jsou podle nás také v nebezpečí.