Britská vláda v posledních týdnech spustila horečné přípravy na hrozící neřízený odchod Británie z Evropské unie. Vyčlenila dvě miliardy liber (57 miliard Kč) na opatření pro zmírnění dopadů takového vývoje, najala na 10.000 pracovníků a přeřadila stovky úředníků ze svých postů do přetížených ministerstev. Editorský tým agentury Bloomberg ale krizová opatření hodnotí jako nákladný bluf. I přes ujišťování totiž podle něj není Londýn na brexit bez dohody ani zdaleka připraven.
Vláda se od začátku snažila vyhlídku tvrdého brexitu používat jako vyjednávací páku. "Žádná dohoda je lepší než špatná dohoda," říkala premiérka Theresa Mayová. Nikdy to nebylo příliš přesvědčivé, už jen proto, že Spojené království skoro nic nedělalo, aby se na toto vyústění připravilo. Vyjednavači EU moc dobře vědí, že Británie by nikdy nemohla přijmout důsledky odchodu bez dohody, a drahé přípravy je nedotlačí k novým ústupkům.
Pakliže by na obávaný scénář došlo, ze dne na den by vyvstaly celní a regulatorní bariéry. Licence a potvrzení pocházející z Británie by už za hranicemi neplatily. Dodavatelské řetězce by zamrzly, distribuce potravin by se mohla ocitnout na lopatkách. A co se týče neekonomických důsledků, britští policisté by mohli ztratit přístup k nástrojům pro sledování teroristů, zatímco britským letadlům a britským pilotům by mohlo být zakázáno vzlétnout, nemocnicím by mohly dojít léky a mohly by se hromadit odpadky.
Tyto potenciální dopady jsou děsivé, avšak vláda nepředložila takřka žádné detaily ohledně toho, jak je hodlá zmírnit. Také neudělala skoro nic, aby pomohla firmám. Formální doporučení pro brexit bez dohody začala publikovat až loni v srpnu, čímž dala podnikatelům pouhých sedm měsíců na přípravu. Manažeři říkají, že nevědí, na čem jsou. Menší podniky uvádějí, že jsou ignorovány úplně. Celých 94 procent firem si v jednom z průzkumů stěžovalo na nedostatek informací.
I tam, kde už začalo o něco důslednější plánování nejsou výsledky o nic povzbudivější, což ukazuje například otázka hraničních kontrol. Při brexitu neošetřeném dohodou s EU by Spojené království muselo ročně zpracovat kolem 260 milionů celních deklarací, oproti stávajícím asi 55 milionům. Nedávný audit odhalil, že 11 z 12 klíčových počítačových systémů navržených pro zvládnutí tohoto dodatečného náporu nebude připraveno včas, navíc to samé platí pro potřebnou infrastrukturu a pracovní sílu. Ve výsledku by zřejmě vláda vzdala regulatorní a bezpečnostní kontroly u části zboží přicházejícího z EU, což sama označuje jako "horší než optimální" stav.
Lepším přístupem ke všem těmto problémům by byla upřímnost. Čas na blufování vypršel. Žádná vláda nemůže dobrovolně přijmout pohromu o rozsahu brexitu bez dohody a Mayová by to zkrátka měla říct. Jestliže parlament stávající dohodu s EU v polovině ledna odmítne, což se s největší pravděpodobností stane, měla by okamžitě usilovat o odklad vystoupení z EU. To by poskytlo čas na nové volby, nebo ještě lépe, druhé referendum, které by konečně patovou situaci rozseklo.
Vyjednávání o brexitu jsou ochromena a odpočet končí za méně než 90 dní. Pokračování v potěmkinovských přípravách na brexit bez dohody škody jen znásobí. Utrácejí se obrovské částky na zachování iluze, které nikdo nevěří. Mezitím čas běží a práce na realističtějších možnostech stojí na mrtvém bodě.