České ekonomice by prospěl opatrný růst úrokových sazeb, a to o čtvrt procentního bodu. V rozhovoru s ČTK to uvedl člen bankovní rady Aleš Michl. Opatrnost je na místě podle něj hlavně kvůli nejistému vývoji v zahraničí, především v Německu.
"Ekonomice by prospěl opatrný růst úrokový sazeb o 0,25 procentního bodu. A to opatrný říkám proto, že sleduji vývoj v Německu a zahraničí a nechci signalizovat dopředu víc než jedno zvýšení. Když se podívám na českou ekonomiku, tak tam je to jasné, růst úrokových sazeb. Když se podívám na Německo, tak tam jsem opatrný," uvedl Michl.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první mezičtvrtletní pokles od prvního čtvrtletí 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se pak za celý loňský rok zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo růstu za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků.
Michl uvedl, že je třeba pokračovat ve zvýšení úrokových sazeb s tím, že by ekonomika měla po deseti letech nezápornou klíčovou úrokovou sazbu. "Když je teď inflace na dvou procentech, tak by se repo sazba (základní úroková sazba) dotáhla na inflaci a měli bychom nezáporné úrokové sazby. Banky by na to mohly reagovat zvýšením úroků na spořicích účtech, lidé větším zájmem o spoření a ekonomika by byla lépe připravena na případné zpomalení," dodal s tím, že míra úspor domácností je nyní nižší než před krizí v roce 2008.
V loňském roce ČNB zvýšila úrokové sazby pětkrát. Na zasedání v prosinci je ale nechala beze změny na 1,75 procenta s tím, že nižší inflace a vnější faktory tlumí potřebu se zvyšováním úroků spěchat. Michl společně s členem bankovní rady Vojtěchem Bendou hlasovali na prosincovém jednání rady pro zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Další měnové jednání se uskuteční na počátku února.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v prosinci po jednání rady uvedl, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě letos nezbytné, ale bude to pozvolnější než loni. Člen bankovní rady Oldřich Dědek nedávno uvedl, že ČNB bude i nadále zvyšovat úrokové sazby. Nicméně je podle Dědka mít na paměti vnější podmínky a uvolněnou politiku ostatních centrálních bank.
Pokud nestoupnou sazby, banky nemají důvod zdražit hypotéky
Pokud v letošním roce dále nevzrostou úrokové sazby, banky za současných podmínek nemají důvod dále zdražovat hypotéky, řekl také Aleš Michl. Pětiletá úroková sazba, která ovlivňuje ceny hypoték, spadla podle něj za měsíc ze 2,3 procenta na 1,9 procenta. Doporučení ČNB omezující banky při poskytování hypoték není třeba dále zpřísňovat, dodal.
"ČNB ovlivňuje krátké úrokové sazby, ale ty delší pětileté a víc jsou nyní stlačeny výrazně dolů, a trh nemovitostí by tak dále mohl přerůstat do bubliny. Proto byla zavedena pravidla pro nové hypotéky," uvedl Michl.
Průměrná úroková sazba hypoték v prosinci stoupla podle údajů Fincentra Hypoindexu na 2,91 procenta z listopadových 2,78 procenta. Hypotéky tak zdražily nejrychleji za posledních deset let. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta.
Říjnová regulace ČNB zavedla pravidla, podle kterých objem všech úvěrů žadatele nesmí převýšit devítinásobek jeho čistého ročního příjmu. Omezeny jsou také hypotéky s LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) nad 80 procent. Tyto parametry by Michl zachoval. Hranice indikátoru DSTI, podle kterého měsíční splátka klienta nesmí přesáhnout 45 procent jeho měsíčního čistého příjmu, by se mohla snížit. "S růstem sazeb tento indikátor ztrácí na významu," podotkl.
Michl souhlasí s názorem guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, podle kterého by bankám měl pravidla pro poskytování hypoték nařizovat zákon. "Zbytečně se z toho stalo politické téma. Ministerstvu financí se do toho moc nechce. Ale centrální banka k tomu, aby mohla plnit cíl finanční stability, zákon potřebuje," poznamenal.