Odolná poptávka v české ekonomice a zvýšené ceny energií hovoří ve prospěch dalšího zvýšení úrokových sazeb při příštím zasedání bankovní rady ČNB, uvedl člen bankovní rady Jakub Seidler. Případné zvýšení sazeb 5. listopadu by však podle něj neznamenalo začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Vzhledem k nejistotě v globální ekonomice je podle něj nutné přistupovat ke každému zasedání individuálně.
Česká národní banka již v červnu zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Stala se tak zatím jedinou centrální bankou ve střední Evropě, která zpřísnila měnovou politiku v reakci na cenové tlaky vyvolané konfliktem na Blízkém východě.
„S ohledem na nejnovější vývoj, zejména odolnou domácí poptávku a skutečnost, že ceny energií zůstávají zvýšené po delší dobu, se přikláním k podpoře standardního zvýšení sazeb o 25 bazických bodů v listopadu,“ uvedl Seidler v odpovědi na e-mailové dotazy agentury Reuters. Dodal ale, že před zasedáním prozatím neviděl analýzy a doporučení odborného aparátu banky. „Ani případné listopadové zvýšení sazeb bych nevnímal jako začátek cyklu,“ dodal Seidler.
Tržní forwardové sazby nyní započítávají čtyři zvýšení sazeb během příštích 12 měsíců. Seidler to označil za „přehnané“, protože průzkumy mezi ekonomy naznačují podstatně mírnější zpřísnění měnové politiky. Podle Seidlera mají však investoři jen omezenou chuť sázet na umírněnější vývoj sazeb, protože globální faktory, jako je další eskalace konfliktu na Blízkém východě, mohou rychle změnit očekávání trhu a vyvolat aktivaci stop-loss pokynů u těchto pozic.
Seidler také uvedl, že zpřísnění finančních podmínek způsobené růstem dlouhodobých výnosů poskytlo centrální bance určitý čas na reakci, částečně díky přenosu do hypotečních sazeb.
Inflační dopady spojené s válkou mezi Íránem s USA a jejím vlivem na energetickou krizi jsou podle Seidlera v české ekonomice již jasně patrné. Minulý měsíc růst cen průmyslových výrobců zrychlil na 3,7 % meziročně. Seidler většinu tohoto nárůstu přičítá cenám koksu a rafinovaných ropných produktů, stejně jako elektřiny a plynu. Očekává se také meziroční růst cen zemědělských výrobců. Příliš vysoké podle něj nadále zůstávají i ceny služeb.
Seidler uvedl, že celková inflace, která v září dosáhla 2,5 %, by mohla dočasně kulminovat v prvním čtvrtletí roku 2027 na průměrné úrovni kolem 3,5 %. To by znamenalo překročení tolerančního pásma ČNB ve výši 1 až 3 % kolem jejího dvouprocentního inflačního cíle.
Na energetických trzích se ceny ropy i zemního plynu nacházejí nad úrovněmi předpokládanými v poslední makroekonomické prognóze ČNB z letošního srpna. V kombinaci s domácí poptávkou a nominálním růstem mezd přesahujícím 6 % je to podle Seidlera jasný signál, že banka pravděpodobně zvýší svou prognózu inflace pro rok 2027.
Očekává také, že nová makroekonomická prognóza ČNB, která bude zveřejněna příští měsíc, ukáže slabší hospodářský růst, zejména v letošním roce. Přesto lze podle něj v příštím roce stále očekávat zrychlení ekonomické aktivity.
„Čelíme tradičnímu stagflačnímu šoku,“ uvedl. „Odolnost domácí poptávky navzdory vnějšímu vývoji je pozitivním faktorem. Na druhou stranu však zvyšuje riziko silnějších druhotných inflačních efektů.“