Ač bylo listopadové zasedání bankovní rady delší než obvykle, ke zvýšení úrokových sazeb nakonec nevedlo. Stejně jako v září se pro zpřísnění měnové politiky našly jen dva hlasy, zatímco většina bankéřů ve světle přetrvávajících rizik a nejistot zahraničního původu zvolila taktiku vyčkávání. Hlavní úroková sazba ČNB tak i nadále zůstává na úrovni dvou procent, nicméně k vyšším sazbám se nejspíše stočí i příští debata centrálních bankéřů. Už proto, že k tomuto kroku je bude dál „nabádat“ nová prognóza předpokládající zhruba blízké dvojí zvýšení sazeb, které má ovšem už v polovině příštího roku vystřídat jejich rychlé snižování. A to dokonce možná až pod současnou úroveň. Nová prognóza je tedy ještě více akční než ta minulá, a tak si nepochybně zaslouží i větší pozornost finančních trhů.
Co se tedy z pohledu ČNB změnilo? V první řadě centrální banka přehodnotila výhled růstu české ekonomiky, a to nikoliv symbolicky. Největší změna potkala výhled hned na příští rok, když byl růst HDP přehodnocen směrem dolů o půl procentního bodu. Vedle toho by měla být vyšší i inflace (už třeba kvůli zvýšení spotřebních daní) a rovněž úrokové sazby. Výraznou změnou prošel i dlouhodobě pozitivní výhled na korunu, který tentokrát vlastně žádným optimismem nehýří. Koruna by podle ČNB měla být o cca 50 haléřů slabší oproti předchozí prognóze a hranici 25 za euro by vlastně neměla pokořit ani na horizontu prvního pololetí roku 2021. A to dokonce navzdory na příští rok „naplánovanému“ 300 bodovému úrokovému diferenciálu vůči eurozóně, chtělo by se dodat.
Prognóza si opět „žádá“ akci – dokonce výraznější než ta minulá – nicméně centrální bankéři zůstávají opatrnější. Předpokládá, že zpřísnění měnových podmínek nedodá koruna, a tak jim budou muset pomoci sazby. Otázkou ovšem je, zda takové utahování je vlastně nutné v časech, kdy známky útlumu nebo minimálně dvojkolejnosti ekonomiky vidíme i v české ekonomice. Argumentovat se samozřejmě dá i vyšší inflací, nicméně vzhledem ke zpoždění měnové politiky ČNB pro příští rok vlastně ani ovlivnit nemůže. A zvlášť proto, že za inflací stojí především zdražující (a nedostatkové) bydlení včetně energií reagující na „zelenou vlnu“ přicházející z Německa. A tak pokud se během měsíce nedočkáme výrazného obratu k lepšímu v evropské ekonomice nebo se česká ekonomika neukáže jako naprosto imunní vůči cyklickému vývoji eurozóny, může repo sazba zůstat na dvojce i v prosinci.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna včera nebyla schopná moc vytěžit ze zasedání bankovní rady. Sazby zůstaly beze změny a nový pozitivní impuls se tedy nedostavil. Nová prognóza sice připouští růst sazeb, pro který se někteří členové bankovní rady vyslovují, ale to do jisté míry pouze jako důsledek slabšího výhledu na korunu. A to pro českou měnu zase tak pozitivní zpráva není.
Zahraniční forex
Nehledě na dramatický růst úrokových sazeb v USA a eurozóně, který byl vyprovokovaný pozitivními zprávami na poli obchodních válek, zůstává volatilita na eurodolaru velmi nízká. Včera spíše naopak zaujala libra, která oslabila v reakci na fakt, že dva členové vedení Bank of England hlasovali na včerejším zasedání překvapivě pro snížení úroků.
S rostoucími úrokovými sazbami ve světě ovšem začíná jasně trpět forint, který se jako jediná středoevropská měna nemůže opřít o viditelně kladné úrokové sazby na krátkém konci výnosové křivky. Dnešní inflační číslo (za říjen) přitom forintu nemůže pomoci, neboť inflace na úrovni tří procent je sice relativně vysoká, avšak zcela v toleranční pásmu MNB (2-4 %), takže centrální banka nemusí i nadále nic dělat.
Ropa
Ropa Brent i nadále přešlapuje v těsné blízkosti hranice 62 dolarů za barel, ze které ji neposunuly ani nové povzbudivé zprávy ohledně americko-čínské obchodní dohody. Ta by totiž dle včerejšího vyjádření čínského ministerstva obchodu měla zahrnovat postupné rušení vzájemných cel (v rámci jednotlivých fází dohody). Bezbřehý optimismus nicméně krotí neoficiální komentáře americké administrativy, kde údajně existuje vnitřní opozice vůči takovému postupu.
Dnes bude ropný trh s napětím sledovat statistiky k aktivitě amerických producentů od agentury Baker Hughes. Ta klesá již několik posledních měsíců v řadě a počet aktivních vrtných souprav je tak aktuálně nejnižší od března 2017.