Odsouhlasení devizových intervencí před šesti lety bylo těsné

Hlasování o spuštění devizových intervencí před šesti lety bylo těsné, bylo tehdy schváleno hlasy čtyř ze sedmi centrálních bankéřů. Proti spuštění intervencí hlasovali členové bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, Kamil Janáček a Pavel Řežábek. Vyplývá to z dnešního vystoupaní jmenovaných na akci Institutu Václava Klause věnovaného právě výročí spuštění devizových intervencí Českou národní bankou.

V bankovní radě tehdy byl dále guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Vladimír Tomšík, Mojmír Hampl a člen rady Lubomír Lízal.

Samotná Česká národní banka zveřejní záznam o okolnostech spuštění devizových intervencí a hlasování v rámci protokolů z jednání, které zveřejňuje s odstupem šesti let. ČNB protokoly za rok 2013 zveřejní na počátku roku 2020. Hlasování v rámci nastavení úrokových sazeb, tedy standardní měnové politiky, zveřejňuje ČNB průběžně. V případě intervencí jde ovšem o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB informace o hlasování průběžně nezveřejňuje.

Devizové intervence spustila ČNB 7. listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Ta při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. Intervence centrální banka ukončila 6. dubna 2017. ČNB viděla hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u HDP, které by byly větší v případě deflace. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.

ČNB v rámci devizových intervencí držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Celkem ČNB vydala v rámci intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.

Před zahájením intervencí se koruna obchodovala za zhruba 25,80 Kč/EUR. V současnosti se delší dobu obchoduje mezi 25,50 až 26 korun za euro. Nejsilnější byla koruna od ukončení intervencí na konci ledna 2018, kdy se obchodovala za 25,24 koruny za euro.

"Intervence měly charakter a dopad kvazikvanitativního uvolňování, jehož důsledky jsou těžko předpověditelné a mohou být fatální," uvedl dnes Janáček. Upozornil, že o spuštění intervencí hlasovala bankovní rada poprvé v srpnu 2013 a následně i v září. Vždy to odmítla těsnou většinou. "Trh to vyhodnotil jako verbální intervence a nabyl dojmu, že k intervencím nedojde," uvedl. Ovšem 7. listopadu 2013 se hlasování obrátilo a bankovní rada těsným poměrem rozhodla o intervencích, dodal.