Ve světě…
Zlomy v trendech: Jeffrey Kleintop z investiční společnosti Schwab se domnívá, že většina významných ekonomik se potácela na pokraji recese již předtím, než byly zavedeny oficiální restrikce mířené proti šíření pandemie. Přísnější opatření s sebou pak nesla větší ekonomický propad, ale ekonomiky, které k nim přikročily, také nastartovaly k rychlejšímu oživení. I tak je ale otázkou, jak bude vypadat další vývoj, a to zejména s ohledem na to, kolik bylo ztraceno pracovních míst. Akciový trh podle ekonoma většinou nevykazuje s vývojem na trhu práce významnější korelaci proto, že akcie jsou vedoucím indikátorem a tvorba pracovních míst za ním zaostává.
„Začalo ekonomické oživení, ale opatrnost některých investorů, týkající se druhé poloviny roku, je možná namístě. Globální akcie vymazaly téměř všechny ztráty a rychlost oživení může vyvolat zklamání u těch, kteří sází na oživení prudké“, píše Kleintop. Podle něj až donedávna táhly ceny akcií nahoru defenzivní sektory, což je atypické a může to ukazovat, že investoři čekali spíše pomalé oživení. V posledních týdnech ale již začínají trh táhnout cyklické tituly tak, jako tomu bylo v minulosti.
Ekonom dodává, že v poslední době se začíná lépe dařit hodnotovým akciím (ve srovnání s růstovými tituly). Může tak dojít k obratu v dlouhodobém trendu, kdy měl navrch růst. To samé může platit v oblasti mezinárodních a amerických akcií. Během posledních 12 let si totiž celkově vedly lépe růstové akcie na amerických trzích, ale nemusí tomu tak být i nadále. Může proto být namístě změna struktury aktiv v investičních portfoliích.
Bankrotem k růstu ceny akcií: CNBC si všímá toho, že společnosti Hertz, Whiting Petroleum, či J.C. Penney vyhlásily během pandemie bankrot, ale jejich akcie v posledních dnech znatelně posílily a některé z nich až na dvojnásobek předchozí ceny. Podle některých názorů to ukazuje, jak divoká současná rally je a jak investoři „sahají po všem, co lze koupit“. Julian Emanuel ze společnosti BTIG hovoří o euforii, kterou viděl naposledy před prasknutím technologické bubliny. Nákupy podobných akcií podle CNBC značně přiživují drobní investoři obchodující na platformách jako je Robinhood. Peter Boockva ze společnosti Bleakley Advisory Group to ironicky komentuje s tím, že je skvělé, že se znovu otevřelo Las Vegas, ale „kdo by jej potřeboval, když je tu akciový trh“.
Ne , ale Nikola: CNBC si také všímá společnosti Nikola. Obchodníci se totiž „domnívají, že má stejnou hodnotu jako Ford“. Nikola Corporation se zaměřuje na baterie a automobily poháněné vodíkem a elektřinou. Na burzu se firma dostala před týdnem díky takzvané reverzní fůzi se společností VectoIQ vytvořenou speciálně pro tuto transakci. Kapitalizace firmy se následně dostala nad kapitalizaci Fordu a to i přesto, že Nikola by neměla generovat žádné tržby dříve, než v roce 2021. Společnost tvrdí, že má již objednávky na své vozy ve výši 10 miliard dolarů, ale CNBC dodává, „že se teprve ukáže, zda budou realizovány“. Elektrické pickupy a trucky chce vyrábět i , a , ale podle CNBC není jasné, zda pro ně existuje dostatečná poptávka. Sázka Nikoly na tento segment trhu vypadá následovně:
Zdroj: Nikola
V Evropě policie, v USA vězení: Skeptical Libertarian poukazuje na to, že v oblasti zločinu se může vláda snažit o větší tresty, nebo o to, aby k němu nedocházelo. Evropa a USA se svým přístupem liší – u obou jsou celkové výdaje na policii a vězení ve vztahu k HDP podobné a dosahují asi 1,2 %. Jak ale ukazuje následující graf, Evropa se mnohem více zaměřuje na policii, zatímco USA na vězení (poměr obou výdajů). Posun v USA nastal od konce sedmdesátých let, kdy začal růst počet uvězněných a „zdroje se začaly přesouvat od policie k vězením“:
Překážkám navzdory: BBC přináší fandům Hvězdných válek dlouhý výčet překážek, které stály v cestě vzniku celé ságy. Proti zrodu více dílů se prý stavělo mnoho lidí, včetně samotného George Lucase, pro kterého bylo vytvoření prvního filmu „velmi stresující“ a on sám sliboval, že další již nenatočí. Problematické bylo podle BBC shánění režiséra i scénář – Lucas „bojoval s vytvořením prvního“ a na druhý si najal Leigha Bracketta. Ten ale „přišel ze světa příběhů pulp-fiction“ a Lucas nebyl s jeho návrhem spokojen. Ovšem „než mohl začít diskutovat o změnách, Brackett zemřel a Lucas musel scénář předělat sám“.
Lucas čelil také odchodu mnoha zaměstnanců ze sekce filmových triků. Pro celou ságu byly klíčové filmové efekty, ale celé oddělení, které se jimi zabývalo, odešlo po prvním dílu ke konkurenci, protože nebylo jasné, zda přijdou pokračování. Když se Lucas rozhodl pro pokračování, bylo těžké přesvědčit jeho bývalé spolupracovníky k návratu a „musel složitě hledat nové talenty“. K tomu při autonehodě málem zemřel představitel hlavního hrdiny Mark Hamill a ne všichni herci měli zájem o další spolupráci. Harrison Lucase přesvědčoval, aby jeho postavu nechal zemřít.
Problémy měl Lucas i s místem, kde se filmovala většina akčních scén v druhém dílu Hvězdných válek. V Elstree Studios na okraji Londýna totiž točil i Stanley Kubrick a po požáru ve studiu musel Lucasův tým uvolnit tomuto režisérovi část svých prostor. Děj na zamrzlé planetě Hoth byl pak filmován v Norsku na místě, které „v podstatě tvořilo jen nádraží a hotel“. Filmování probíhalo „během nejhoršího počasí za posledních 50 let a byla taková zima, že se trhaly filmové pásky“.
Noci pod širákem: Eurostat tento týden nabízí porovnání jednotlivých evropských regionů podle toho, kolik nocí tu lidé strávili v kempech (relativně k celkovému počtu v ubytovacích zařízeních). Česká republika se podle mapy řadí k evropskému průměru, kempování je celkově nejpopulárnější ve Švédsku a západní Francii. Země jako Polsko, Slovensko, Rakousko, či Rumunsko s Bulharskem a Řeckem mu naopak moc neholdují:
Podle druhého grafu ve Švédsku také lidé nejdéle pracují – spolu s Nizozemci v průměru déle než 40 let. Na druhém konci žebříčku jsou Řekové, Chorvaté a Italové. Česká republika se s více jak 35 lety pohybuje blízko průměru celé Unie:
a u nás doma...
Chaos kolem roušek: Seznam.cz píše o chaosu kolem roušek s tím, že odborníci se na jejich konci ještě neshodli. „ Aktuálně pověřená hlavní hygienička Jarmila Rážová oznámila, že by povinnost mohla padnout začátkem července....slova Rážové však záhy vyvrátil koordinátor pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví a epidemiolog Rastislav Maďar, podle něj se na avizovaném scénáři odborníci neshodli a celá skupina bude téma ještě probírat“, píše seznam.cz.
Peníze nikdo nechce: Centrum.cz ohledně snahy snížit dopady sucha na naší krajinu tvrdí, že „ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) je minimálně v jedné věci výjimkou mezi členy vlády. Zatímco mnozí mluví o tom, jak by potřebovali pro svůj resort více peněz, Brabec ve středu prohlásil, že peněz má dost. Problém je podle něj spíše v tom, že zájemců o tyto peníze není tolik, jak by si přál“.
„Setkáváme se pravidelně s tím, že máte vizionáře a máte ty, kteří čekají, jak tito vizionáři dopadnou. Nádherně je to vidět na projektech na zadržení dešťové vody ve městech. Města to sice zajímá, ale zároveň říkají, že jako prioritu mají chodníky, školu a řadu dalších věcí, takže i když dáváme velké dotace, tak u nich ne vždy vzbudíme zájem,“, tvrdí ministr.
Budoucnost optimisticky: Ihned.cz si všímá průzkumu KPMG na jehož základě píše, že „Češi vidí i přes pandemii koronaviru budoucnost optimisticky. Ne vše ale bude růžové“. Z průzkumu KPMG vyplývá, že „více než polovina lidí se obává především zhoršení finanční situace a až dvě třetiny se bojí o své blízké a jejich zdraví. Podle téměř pětiny dotázaných ale zároveň koronavirus přinese bližší vztahy v rodině a třetina z nich očekává větší a rychlejší digitalizaci české společnosti“.