Pokles české ekonomiky bude letos zřejmě větší, než odhadovalo ministerstvo financí v poslední dubnové prognóze. V ní úřad počítá s poklesem o 5,6 procenta. Na dnešním setkání organizovaném Lidovými novinami to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Konkrétní údaje neuvedla. Dodala ale, že odhad OECD ohledně poklesu české ekonomiky o 9,6 procenta považuje za "hodně černý scénář". Podle ekonoma Jana Švejnara bude propad české ekonomiky v letošním roce vyšší, než se všeobecně odhaduje, a to 7,5 až 8 % HDP.
Zároveň ministryně informovala, že její úřad zveřejní další makroekonomickou prognózu později, a to až 10. srpna. Úřad chce totiž počkat například na podrobnější údaje o vývoji české i evropské ekonomiky nebo mít dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu. Za standardních podmínek by mělo MF zveřejnit novou prognózu v červenci.
"Odmítla jsem, abychom nyní dělali makroekonomickou predikci, protože by to bylo velmi nepřesné číslo a pro nás je stále tolik neznámých. Proto jsme se rozhodli, že to svážeme až s přípravou rozpočtu na rok 2021. Přeci jen odhady MF mají určitou váhu," uvedla dnes ministryně.
Podle ekonoma Jana Švejnara bude propad české ekonomiky v letošním roce vyšší, než se všeobecně odhaduje, a to 7,5 až 8 % HDP. Šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, který ukončil činnost 11. června, a ředitel IDEA při CERGE-EI v rozhovoru s ČTK také řekl, že pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel, dodal.
Ekonom Švejnar: Česká ekonomika letos propadně o 7,5 až osm procent HDP - https://t.co/kcYe4WLnq8 pic.twitter.com/oweLVJlAZG
Kolik celkem na podporu ekonomiky?
Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru aktuálně činí zhruba 1,15 bilionu korun, tedy 20,8 % HDP. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.
Ministerstvo v novém přehledu zvýšilo objem schválené přímé podpory na 271,1 miliardy korun z 255,2 miliardy korun 7. května. Nově je to tak 4,9 procenta HDP, proti předchozím 4,6 procenta HDP. Odklady daní a odvodů MF zvýšilo na 26,7 miliardy (0,5 procenta HDP) z 22,2 miliardy korun a záruky ponechalo na 851,5 miliardy korun (15,4 procenta HDP).
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš už dříve upozornil na to, že 15,4 procenta HDP ve formě státních záruk za úvěry je z říše snů. "I když programy COVID 3 a COVID plus budou fungovat hladce, úvěry v celkovém objemu přes 800 miliard korun opravdu letos neuvidíme," uvedl.
Dlouhodobě také vládu za pomalé poskytování pomoci ekonomice kritizuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní je slibovaná vládní pomoc české ekonomice mnohonásobně vyšší než reálná pomoc.
"Celá řada věcí se mohla samozřejmě udělat chytřeji. Stojím si ale za tím, že opatření na pomoc ekonomice jsou masivní a rychlá," uvedla dnes Schillerová. Chyby podle ní byly především u programů COVID I a COVID II.
Ministryně dnes kromě toho zopakovala, že si Česko v objemu pomoci nevede ve srovnání s dalšími státy špatně. Přímá pomoc z rozpočtu podle ní patří po Německu nadále k těm nejvyšším v přepočtu na HDP. Zároveň ale podle výpočtů institutu Bruegel je pomoc ČR v případě odkladů daní a odvodů ze srovnávaných zemí nejnižší a v případě záručních schémat čtvrtá nejvyšší.