Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit 7,5 až osm procent HDP. ČTK to v rozhovoru řekl Jan Švejnar, šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, který ukončil činnost 11. června, a ředitel IDEA při CERGE-EI. Pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel, dodal Švejnar.
Vývoj v příštím roce bude záležet na globální situaci. "Pokud se světová ekonomika bude vracet do konjunktury, bude z toho těžit tuzemský exportně orientovaný průmysl a obchodovatelné služby. Mám ale obavy, že se globální ekonomika tak rychle na nohy nepostaví. Bude tedy vzestup, ale všechny ekonomiky budou slabší, než byly loni před koronavirem," odhadl.
Celková vládní plánovaná pomoc českým podnikům na zotavení z následků opatření proti šíření koronaviru ve formě půjček, dotací či garancí je jednou z předních v Evropě, nicméně její skutečný start byl podle Švejnara jedním z nejpomalejších. "Množství poskytnutých peněz a garanci není dostačující. Pochvala za to, co bylo naplánováno, ale realizace vázla a vázne," podotkl.
Za pozitivní považuje prosazení myšlenky peníze z podniků neodsávat, ale dočasně odložit nebo odpustit odvody ze sociálního a zdravotního pojištění. "Je to rychlejší pomoc, když peníze, která by musely z podniku odejít, v něm zůstanou. Programy jako kurzarbeit sehrávají podle něj svojí roli, protože nezaměstnanost zatím tolik nestoupá. Avšak varuje, že k podstatnému vzestupu nezaměstnanosti dojde. Je též potřeba alespoň dočasně se zaměřit na razantní zvýšení podpory v nezaměstnanosti, což se děje i v jiných zemích, doplnil.
Méně se podle Švejnara povedla podpora malým a středním podnikům, která přišla velice pomalu. Některé z nich už krachují, protože mají v průměru malé finanční rezervy proti velkým firmám. Bankovní půjčky a záruky se musí týkat do velké míry právě jich. Žádoucí je pro tyto podniky odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění místo jejich odložení.
Poradní tým argumentoval proti zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty a v případě zavedení tohoto kroku navrhl limit deset milionů na podnik. "Celkem 30 milionů jako limit je vysoká suma," uvedl. Její menší omezení znamená zásah do rozpočtu, je ekonomicky neefektivní, má negativní dopad na města a kraje, selektivně podporuje velké firmy a motivuje nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR, nebo naopak přenesení výroby ze země do zahraničí.
Švejnar míní, že rozpočtová politika ČR může být díky nízké zadluženosti razantnější než v jiných zemích. "Můžeme si dovolit 'chytře' utratit větší část peněz. Vláda může svými balíčky pomoct. Poté je ale potřeba mít šikovnou investiční politiku a udržet co nejvíce perspektivních podniků při životě. Krátkodobý dluh při dobrém vývoji ekonomiky pak může být splacen ve střednědobém horizontu," poznamenal s poukazem na podobný vývoj v některých zemích po druhé světové válce.
Přímá pomoc podnikům ve formě vládních garancí nebo přímého vstupu státu by se měla být dít velice opatrně a být až poslední možností. Záleží na tom, zda jde o strategické podniky, které nemá na trhu kdo nahradit. To podle něj není případ letecké společnosti SmartWings, o níž se v této souvislosti uvažuje. Nicméně v zahraničí se těmto firmám někdy přímo pomáhá. "Má-li tedy být v ne zcela konkurenčním prostředí určitá symetrie, vláda může následovat tyto příklady a uvažovat o tom," poznamenal.
Poradní tým při Ústředním krizovém štábu v těchto dnech končí činnost. Švejnar upozornil na to, že pět z jeho 14 členů je v Národní ekonomické radě vlády (NERV) a řada dalších jsou v jejích pracovních skupinách. NERV by se měl v dlouhodobé perspektivě zaměřit na přípravu přechodu země na digitální a znalostní ekonomiku, uzavřel Švejnar.