Pohled na včera zveřejněné statistiky nebyl hezkým čtením. Nejenže byla inflace vyšší, než se čekalo, ale navíc její jádrová složka již potřetí v řadě silně rostla, což vyvolává dojem, že se ekonomika zahřívá. Kromě toho jádrová inflace rostla napříč všemi důležitými komponenty, což výše uvedený dojem z americké ekonomiky dále přiživuje. Pokud pak půjdeme do inflačních detailů, tak v nich lze najít tři proinflační příběhy, které jsou pro americké centrální bankéře vcelku jasným varováním.
Za prvé, je hardwarová dimenze AI boomu, kdy díky drahým pamětem a čipům zdražují domácí počítače a ostatní přídavná zařízení. Kromě toho se něco podobného odehrává i v segmentu elektroniky, kde ceny také již delší dobu rostou a není to přitom dáno vyššími cly. Přitom položky jako jsou počítače, video, respektive audiotechnika se celá desetiletí chovaly v rámci spotřebitelského koše jednoznačně deflačně. AI boom tohle minimálně na nějaký čas mění.
Za druhé, u některých položek jádrové inflace (oblečení, hračky či auta) je patrné, že efekt vyšších cel teprve s odstupem prosakuje do cen. Pravdou je, že tento efekt časem odezní a v roce 2027 by již rozhodně neměl působit. Nicméně v meziročních inflačních číslech budou vyšší cla ještě nějakou dobu „viset“, což bude přiživovat dojem, že zrychlená inflace je dlouhodobým fenoménem.
A konečně za třetí se začínají objevovat sekundární efekty drahé ropy. Nejde tedy jen o drahé pohonné hmoty, ale evidentně již začínají stoupat ceny služeb, které jsou vyššími cenami ropy zatíženy. Typickým reprezentantem položky vysoce citlivé na cenu ropy jsou v USA pochopitelně letenky, které od začátku války s Íránem masivně zdražily, ale začíná se objevovat i další zdražování v segmentu veřejné dopravy, což generuje vysoká tempa růstu u tzv. jádrové inflace v segmentu služeb.
Pro americkou centrální banku jsou zářijová inflační data velmi nepříjemnou zprávou, neboť i když se Fed soustředí na inflaci bez volatilních položek, jako jsou ceny energií, tak (jádrová) inflace setrvává viditelně nad cílem a v posledních měsících se dokonce od něj vzdaluje. To by v podmínkách velmi nízké nezaměstnanosti za normálních okolností volalo po dalším (včasném) utažení měnové politiky.
Ovšem je těsně před volbami do Kongresu a jak ukazuje poslední rétorika Fedu (viz Williams či Dalyová), centrální bankéři zřejmě nemají žaludek na to zvýšit úrokové sazby dvakrát po sobě a stát se tak součástí předvolebních debat.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v relativně úzkém pásmu pod 24,40 EUR/CZK. Bez výraznějších domácích impulsů bude dál sledovat primárně dění na globálních trzích. Na jedné straně se jí nebude zamlouvat silný dolar, reflektující včerejší vyšší inflační čísla. Na druhé straně bude možná cítit lehkou úlevu z mírného poklesu cen ropy. Z domácího prostředí by ji mohla zaujmout jakákoliv vystoupení členů bankovní rady, před pozvolna se blížícím listopadovým zasedáním ČNB.
Eurodolar
Nečekaně vysoká americká inflace (viz úvodník) srazila včera odpoledne eurodolar z hranice 1,12 až k 1,111, tedy nejníže zhruba za rok a půl. Trh rychle přiživil sázky na říjnové zvýšení sazeb Fedu a globální růst výnosů opět přitížil i francouzským dluhopisům. Během nočního obchodování ale dolar zisky odevzdal, když výnosy Treasuries klesaly (mj. na zprávy o čínských nákupech amerického dluhu) a šéfka sanfranciského Fedu M. Dalyová naznačila, že s dalším zvýšením sazeb není kam spěchat.
Dnes odpoledne (14:30) přijdou na řadu další důležité americké maloobchodní tržby a nyní především výrobní inflace. Trh bude přitom zkoumat zejména produkční ceny a to, jak se drahá nafta propisuje do celkové cenové hladiny. Další proinflační překvapení by zřejmě eurodolar vyslalo testovat minima dosažená včera.