Méně známý "bratříček" indikátoru institutu Ifo - index ekonomického sentimentu ZEW v listopadu prudce klesl o 19,2 bodů na úroveň pouhých 4,2 bodů. Podle očekávání trhu se měl index propadnout jen na 20 bodů. Německá ekonomika se tak postupně stává pomyslným slabým článkem celé Evropy, byť s nízkou inflací (1,3% v říjnu), a stahuje nízkým ekonomickým růstem okolní země včetně České republiky do propasti. Alespoň tak by mohl nyní vyznít silně negativní postoj vůči našemu největšímu obchodnímu partnerovi.
Důvod prudkého poklesu indexu je třeba hledat v obavách analytiků finančních trhů, kterých se spolu s institucionálními investory zúčastnilo průzkumu institutu ZEW 312. Obecně stále platí často zmiňované faktory globálního zpomalení: geopolitická rizika, slabší poptávka ze zámoří a slabost akciových trhů. Podle šéfa ZEWu profesora Wolfganga Franze je možné propad indexu interpretovat jako "prognózu střemhlavého propadu ekonomiky v prvním pololetí roku 2003".
Na poklesu indexu se možná podepsala také Evropská centrální banka, která minulý týden odmítla snížit úrokové sazby a podpořit tak ekonomiku eurozóny. V Německu se počítá se zvyšováním daní (zvyšovat se budou odvody zaměstnanců do penzijního systému), což se již nyní projevuje poklesem maloobchodních tržeb. Fiskální impuls, který k růstu HDP přispívá například v ČR zhruba dvěma procenty a drží částečně nad vodou také Spojené státy, je v případě Německa usměrňován tlakem paktu stability a růstu. Pokud euro zůstane na současných silných pozicích vůči dolaru, mohlo by postupně přispět ke snížení exportní schopnosti Německa.
Na negativní zprávu trhy paradoxně téměř vůbec nereagovaly. Německé akcie v rámci indexu DAX se po 15. hodině mírně propadly, nicméně korekce nepřekročila maximální denní výkyv. Naopak, koncem obchodování začal frankfurtský index přidávat. Ani o kurzu eura nelze jednoznačně tvrdit, že by na zprávu reagoval.
Radim Krejčí