Chuť energetické skupiny ČEZ po dalších akvizicích neutuchá. Ačkoliv společnosti již od začátku letošního roku vstoupila do tří nových zemí - Německa, Turecka a Albánie, má v plánu dále růst, a to ne jen na většině z těchto již „dobytých“ trhů, ale i v nových zemích. "Zahraniční expanze se nám vyplácí," shrnul důvody pro další akvizice v zahraničí Tomáš Pleskač, a ředitel divize ČEZ International v rozhovoru pro dnešní vydání Hospodářských novin (HN).
Na otázku HN ohledně geografického zacílení další expanze ČEZu do zahraničí odpověděl Pleskač následovně: „Primárně bych jmenoval Srbsko, kde teď běží privatizace dvou elektráren. My je vyhodnocujeme a v nejbližších měsících se rozhodneme o naší účasti či neúčasti v dalším privatizačním procesu.“
Hlavní důraz při rozvoji českého energetického gigantu je však především kladen na posilování pozic ČEZu v zemích, kde už nyní firma působí, uvedl v rozhovoru Pleskač, který kromě řízení zahraničních aktivit celé skupiny vykonává také funkci místopředsedy představenstva ČEZu.
Skupina ČEZ v budoucnu nehodlá dále posilovat svou pozici v Rusku ani Ukrajině. „Rusko je nyní pro nás příliš rizikový trh. A zároveň vidíme jiné příležitosti k investování jinde v Evropě. Proto jsme se rozhodli naše společnosti v Rusku zakonzervovat a přibrzdit tam naše aktivity.,“ vysvětlil ředitel divize ČEZ International.
Ekonomické krize má samozřejmě vliv i na působení skupiny ČEZ v zahraničí. „Především v Rumunsku a Bulharsku se platební morálka mírně zhoršila a trošku nám narostly netechnické ztráty (krádeže energie). Třeba v Bulharsku máme průběžně padesát procent pohledávek po lhůtě splatnosti, ale v Bulharsku je obvyklé, že většina zákazníků platí, jen platí s mírným zpožděním,“ nechal se slyšet Pleskač , ale zároveň uklidnil investory, že společnost je na takovýto vývoj „zvyklá a umí s tím pracovat.“
Přehled: Hlavní kroky zahraniční expanze ČEZu
Bulharsko
Od roku 2005 vlastní distribuční společnost se dvěma miliony zákazníků, o rok později tu koupil uhelnou elektrárnu. Připravuje stavbu elektrárny Nová Varna (880 MW), chce stavět větrné elektrárny.
Rumunsko
Vlastní největší z osmi distribučních společností, staví obří větrný park Fantanele, podílí se na přípravě dostavby nových jaderných bloků v elektrárně Cernavoda. Vyhrál tendr na modernizaci a dostavbu elektrárny Galati.
Polsko
Vlastní uhelné elektrárny Elcho a Skawina, zvažuje stavbu nového bloku ve Skawině (430 MW), hledá příležitosti ve větrné energetice.
Bosna a Hercegovina
Projekt na rozšíření uhelného dolu Gacko, modernizaci a dostavbu stejnojmenné elektrárny zkrachoval, ČEZ žádá odškodné v arbitráži.
Maďarsko
ČEZ vlastní 7 % v místní petrochemické jedničce MOL, chystá stavbu paroplynových elektráren v rafinériích MOL v Maďarsku a na Slovensku.
Německo
Letos koupil společně s J&T uhelné doly se třemi malými elektrárnami v Sasku. Sám ČEZ tu chystá stavbu elektrárny Profen.
Albánie
ČEZ koupil letos dvě třetiny v jediné distribuční společnosti v zemi.
Turecko
Vlastní polovinu distribuční společnosti Sedas, zvažuje koupi dalších distribucí. S tureckým partnerem ovládá energetickou firmu Akenerji, která plánuje stavbu plynové elektrárny (900 MW), zvažuje další projekty v energetice.
Rusko, Ukrajina
Firma tu ponechává zahraniční kanceláře, nevyvíjí ale žádnou činnost a z chystaných projektů se stáhla.
(Zdroj: HN)