Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Janota chystá snížení odměn úředníků ve vedení státních firem

Janota chystá snížení odměn úředníků ve vedení státních firem

27.11.2009 17:43
Autor: ČTK

Praha (ČTK) - Ministr financí Eduard Janota chystá zásadní změny v systému odměňování zástupců státu ve vedení společností, kde má stát podíl. Změna by se měla týkat především členů dozorčích rad a představenstev. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj lze předpokládat snížení odměn.

"Ministr tomu chce dát jasnější pravidla, než tomu bylo doposud," uvedl Jakob. Ministerstvo nyní pracuje na analýze, která má vnést světlo do často neprůhledných finančních toků ve vedení státních či polostátních společností. S návrhem změn chce jít Janota v nejbližší době na poradu ekonomických ministrů a za premiérem Janem Fischerem.

Podle Jakoba není nápad bezprostřední reakcí na současnou situaci kolem odchodu manažerů Českých aerolinií. "Pan ministr to plánoval už předtím," uvedl Jakob. Kauza ČSA však zřejmě pohnula věci kupředu.

Bývalé vedení Českých aerolinií v čele s prezidentem Radomírem Lašákem si má odnést mnohamilionové odstupné, ačkoliv společnost očekává koncem roku více než třímiliardovou ztrátu. Jak uvedl Janota pro Lidové noviny, celkem by si měl management přijít zhruba na 120 milionů korun. Ministr to považuje za neadekvátní a hledá cesty, jak odchodné nevyplatit.

Bonusy pro vedení ČSA schválila dozorčí rada firmy těsně před koncem vlády Jiřího Paroubka za jeho ministra financí Bohuslava Sobotky. Podle místopředsedy ČSSD Sobotky se schválení bonusu odehrálo za jeho zády.

Janota a Sobotka se dnes sešli a po schůzce vydali prohlášení s tím, že považují za nutné, "aby proběhla inventura odměňování vedení společností s majetkovou účastí státu, a pokud budou zjištěny nadstandardní mechanismy odměňování, budou zástupci státu prosazovat jejich snížení".

Stát má většinový podíl ve zhruba dvacítce firem, vedle ČSA je to například Letiště Praha nebo energetická skupina ČEZ.

V sousedním Polsku se bonusy pro odcházející vedení státních společností doposud vyplácely při výměnách vládní garnitury, které provází výměna na nejvyšších postech firem vlastněných státem nebo se státním podílem. Tak se stalo i po nástupu současné vlády Donalda Tuska. Odstupné se pohybovalo v řádech statisíců zlotých, a to i v případě manažerů, kteří pro danou firmu pracovali jen několik měsíců.

To byl případ zástupce ředitele těžařské firmy KGHM, který dostal podle informací listu Gazeta Wyborcza 300.000 zlotých (zhruba 1,9 milionu Kč). Tučnější "zlaté padáky" dostávají končící šéfové rafinérské společnosti PKN Orlen. Igor Chalupec, kterého odvolala předchozí vláda, dostal 1,5 milionu zlotých.

Ve Francii sdružení firem MEDEF vydalo pod hrozbou vlády, že přijme proti zlatým padákům speciální zákon, loni v prosinci jakási pravidla pro jejich udělování. Bonusy by tak měly být poskytovány třeba šéfům propuštěným kvůli změně majitele či strategie firmy, ne ale v případě manažerského selhání odcházejícího. Padáky také nemají přesahovat celkovou výši platu a dalších odměn vyplácených v délce dvou let.

Kritizovaným případem bylo ve Francii například březnové rozhodnutí ztrátového výrobce automobilových součástek Valeo vyplatit odcházejícímu generálnímu řediteli Thierrymu Morinovi 3,2 milionu eur (zhruba 84 milionů korun). Vláda vlastní ve firmě Valeo osmiprocentní podíl, podnik působí i v České republice.

V dosažení nedávné dohody zemí Evropské unie na omezení bonusů a odstupného neúspěšným manažerům se silně angažovalo Německo. V praxi však záleží hlavně na samotných firmách, jak si tyto záležitosti upraví. Určitá omezení si stanovila například druhá největší německá banka Commerzbank. Rozruch v Německu letos vyvolalo vyplacení odstupného ve výši 50 milionů eur odcházejícímu řediteli automobilky Porsche Wendelinu Wiedekingovi.

V Británii vyvolala ostrou debatu na téma odměn před rokem bankovní krize. Vláda musela na záchranu některých bank vynaložit desítky miliard liber a přitom nedokázala zabránit, aby jejich šéfové dostali vysoké náhrady. Nejkřiklavější byl případ šéfa banky Royal Bank of Scotland (RBS) Freda Goodwina. Záchrana jeho banky stála britské daňové poplatníky hodně přes 20 miliard liber (nyní 580 miliard korun).


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y