Reykjavík/Amsterodam/Londýn (ČTK) - Islandští voliči v referendu podle očekávání drtivou většinou hlasů odmítli návrh na výplatu náhrad za znehodnocené vklady Nizozemsku a Velké Británii. Island ale chce mít novou dohodu co nejdříve, respektive předtím, než se budou v Británii a Nizozemsku konat volby. Britové plánují volby na začátek května, volby v Nizozemsku mají být 9. června.
"Není to otázka dnů nebo pár týdnů, je ale důležité, abychom to udělali co nejdříve," řekl islandský ministr financí Steingrimur Sigfusson. V referendu šlo o peníze, které měli obyvatelé Nizozemska a Británie uloženy v islandské bance Icesave, ale po krachu banky o ně přišli.
Nizozemský státní tajemník pro finance Jan Kees de Jager krátce po zveřejnění výsledků řekl, že je zklamán z toho, že s Islandem zatím nebyla dohodnuta konkrétní podoba výplaty náhrad. Výsledek referenda je ale podle něj vnitřní záležitostí Islandu.
Islanďané proti výplatě náhrad jako takové v zásadě nic nemají, chtějí však lepší podmínky. Když se zvedla vlna odporu, Britové i Nizozemci jiné podmínky skutečně navrhli, a to už v únoru. Bylo tedy jasné, že referendum k původnímu návrhu už je zbytečné. Výsledek referenda proto nikoho nepřekvapil.
Svůj názor přišla vyjádřit jen asi polovina oprávněných voličů. Zato ti, kteří přišli, se vyslovili jednoznačně. Proti návrhu vyplatit v přepočtu kolem 5,3 miliardy dolarů (zhruba 100,1 miliardy Kč) bylo 93 procent, pro bylo 1,8 procenta voličů. Zbylé hlasovací lístky byly buď prázdné či neplatné.
Icesave byla internetovou bankou, která patřila přední islandské bance Landsbanki. V bance Icesave mělo uloženy peníze také asi 340.000 obyvatel Británie a Nizozemska, vlády těchto zemí své občany už dávno odškodnily a náhradu teď chtějí po Islandu. Z celkové částky 5,3 miliardy dolarů měla zhruba 3,5 miliardy dolarů získat Británie, Nizozemsko mělo dostat zbylých 1,8 miliardy USD.
Britský ministr financí Alistair Darling dnes řekl, že Británie zaujme v otázce řešení problému kolem výplaty náhrad flexibilní postoj. "Pro nás je klíčové, abychom dostali zpět peníze," řekl ministr v rozhovoru na televizní stanici BBC. Dodal ale, že pro Island je výplata náhrad součástí procesu integrace do evropských struktur, kam Island směřuje.
Na Islandu žije pouze asi 320.000 lidí a částka, kterou má země vyplatit jako náhradu za znehodnocené vklady, představuje asi 15.000 dolarů na osobu. To je v přepočtu asi 285.000 Kč. Referendum, které se k výplatě náhrad konalo, bylo teprve první od roku 1944, kdy tento ostrov v severním Atlantiku vyhlašoval nezávislost na Dánsku.
Výplata náhrad je pro Island důležitá i z hlediska uvolnění zahraniční pomoci, kterou má ostrov slíbenou. Island je jednou z největších obětí finanční krize, jeho ekonomika loni klesla o 7,7 procenta a poklesu se nevyhne ani letos.
Mezinárodní měnový fond a skandinávské země Islandu už dříve slíbily finanční pomoc v objemu 4,5 miliardy dolarů (zhruba 85,4 miliardy Kč). Část jí už vyplatily, další splátky ale zmrazily právě do doby, než Island vyřeší výplatu náhrad za vklady v bance Icesave. Finsko dnes potvrdilo, že další peníze Islandu dřív neuvolní.
"Je žádoucí a vhodné, aby Island dosáhl se zástupci Británie a Nizozemska dohody o výplatě náhrad za vklady v bance Icesave," řekl finské televizi YLE zástupce tamního ministerstva financí Ilkka Kajaste. Je ale prý těžké odhadnout, kdy by mohlo být nové dohody dosaženo, a kdy by tudíž Finsko mohlo pomoc Islandu uvolnit.
Finsko je jednou ze zmíněných skandinávských zemí, které chtějí Islandu poskytnout finanční pomoc v objemu 1,8 miliardy eur (zhruba 46,4 miliardy Kč). Pomoc zemi slíbily koncem roku 2008, kdy zkolaboval bankovní systém i měna Islandu a ekonomika se začala rychle propadat.