Londýn/Atény/Singapur (ČTK) - Řecko ještě během dubna osloví investory ve Spojených státech a bude se jim snažit prodat dluhopisy v řádu miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že v Evropě už poptávka po řeckých dluhopisech vázne, Řecko se poprvé bude muset podbízet a nabídnout takové podmínky, jako by to byla rozvojová země. Tedy hlavně vyšší úroky. Napsal to dnes britský ekonomický list Financial Times (FT).
Řecko se bude v USA podle listu snažit prodat papíry za pět až deset miliard dolarů (zhruba 93,5 miliardy až 187 miliard Kč). Pokud američtí investoři přistoupí na podmínky, které jim Atény nabídnou, mohla by si země zajistit velkou část prostředků, které do konce května potřebuje na krytí dluhových závazků.
Řecko si jen v průběhu května musí zajistit kolem deseti miliard eur (asi 253,7 miliardy Kč), aby mohlo takzvaně překlopit splatné závazky do dalšího období. To je běžná praxe, při takové operaci je však nutné platit úroky.
Důvěryhodnost Řecka jako země schopné platit dluhy je nyní značně zeslabena. Řecko totiž nashromáždilo dluhy za zhruba 300 miliard eur (asi 7,6 bilionu Kč), přičemž celkový výkon jeho ekonomiky dosahuje jen asi 240 miliard eur (asi 6,1 bilionu Kč). Stín pochybností zanechává i fakt, že se Řecko přiznalo k opakovanému falšování statistik a zamlčelo skutečnou výši rozpočtového schodku.
Řečtí představitelé mají naplánovanou cestu do USA, kde podle informací FT chtějí po 20. dubnu uspořádat prezentační akci. Tu povede řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Proti původním plánům ze začátku roku však ministr nebude pokračovat do asijských zemí.
"Řecko se tímto způsobem snaží diverzifikovat strukturu investorů. To znamená přitáhnout zájem fondů, které se specializují na mladé tržní ekonomiky, stejně jako zájem dalších investorů," cituje FT jednoho z lidí, kteří jsou v řecké delegaci.
Řecko má nyní na trhu dluhopisy v objemu asi 23 miliard eur (zhruba 583,4 miliardy Kč), které musí splatit do konce května. Částka představuje skoro deset procent hrubého domácího produktu země. Šéf agentury pro správu státního dluhu Petros Christodulu minulý týden řekl, že část závazků může Řecko uspokojit hotovostními rezervami, které se pohybují kolem sedmi miliard eur. Zbylých minimálně 16 miliard eur si musí půjčit v nejbližších týdnech na finančních trzích.
Agentura Market News International s odkazem na zdroje z řecké vlády uvedla, že Atény chtěly pozměnit dohodu uzavřenou koncem března na summitu EU. Summit se zabýval právě pomocí Řecku a vzešla z něj dohoda, že pokud by se Řecko dostalo do potíží a nebylo schopno si zajistit peníze, pak by mu pomohli ostatní členové eurozóny a přispěl by rovněž Mezinárodní měnový fond.
Market News ale píše, že právě měnovému fondu se chtějí Řekové vyhnout. Obávají se prý, že fond by výměnou za poskytnutí pomoci stanovil přísné podmínky, které by Řecko muselo dodržovat. Změna dohody tak měla zajistit, že kdyby Řecko čerpalo pomoc, obešlo by měnový fond a nemuselo přijmout tu složku pomoci, která by pocházelo od MMF.
"Důvodem je to, že od toho summitu (řecký) premiér (Jorgos Papandreu) od MMF dostává informace o případných opatřeních a reformách, které by žádal, pokud by poskytl finanční pomoc," řekl zdroj.