Celých 80 procent veřejných zakázek zadávaných českými ministerstvy v letech 2006 až 2010 bylo přiděleno neveřejně nebo bez soutěže. Celková hodnota neprůhledně zadaných zakázek činila v tomto období 276 miliard korun. Vyplývá to z dnes představených výsledků průzkumu, který uskutečnili doktorandi Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nákupy ministerstev činily ve sledovaném období 340 miliard korun. V 67 procentech případů úřady nakupovaly za 228 miliard korun mimo Informační systém veřejných zakázek. Dalších 14 procent tvořily takzvané jednohubky. Tak studenti nazývají zakázky s identickým počtem uchazečů a vítězů, zpravidla jedním. Hodnota takových zakázek byla v letech 2006-2010 celkem 48 miliard korun. Dostatek informací byl podle vědců v tomto období jen o 19 procentech ministerských nákupů v hodnotě 64 miliard korun.
Výsledky studie jsou podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Sedláčka alarmující. "Tušili jsme, že je to v České republice s veřejnými zakázkami špatné. Nyní na tvrdých datech vidíme, jak moc zlé to je. Předražené či přímo zmanipulované veřejné zakázky mají za následek úniky těžko představitelných částek ze státního rozpočtu - peněz, které urgentně potřebujeme na jiné věci," uvedl Sedláček. O výsledky průzkumu už projevil zájem i premiér Petr Nečas.
V žebříčku ministerstev podle kvality zadávání zakázek dopadlo nejhůř ministerstvo spravedlnosti, které jen tři procenta nákupů uskutečnilo veřejně. Největší objem nákupů mimo veřejný informační systém i "jednohubek" připadá na ministerstvo obrany, dobře neskončilo ani ministerstvo pro místní rozvoj. Řada "jednohubek" připadá podle výzkumu také na ministerstvo zdravotnictví. Nejlépe dopadlo v žebříčku ministerstvo financí. "V tomto případě je ale jednooký mezi slepými král," poznamenal jeden z autorů projektu Petr Janský.
Za příklad neprůhledné zakázky studenti uvedli nákup motýlků a šerp ministerstvem obrany. Úřad dal za jednoho motýlka 1626 korun, šerpa ho přišla na 7841 korun. V obchodech je ale přitom podle studentů možné koupit například luxusní značkový set Gucci zahrnující oba slavnostní doplňky za 4000 korun.
Výzkumníci odmítají spekulovat o tom, jestli se za neprůhlednými nákupy skrývá korupce nebo ne. Podobné zakázky jsou ale podle nich podezřelé a informace o nich by měly být veřejné.
Studenti zatím hodnotili jen nákupy učiněné samotnými ministerstvy. Další na řadě budou sektoroví zadavatelé jako jsou například Lesy ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic. Sledovat chtějí také zakázky obcí, měst a krajů. Autoři projektu Jana Chvalkovská, Petr Janský a Jiří Skuhrovec získávají informace z veřejných databází pomocí webových robotů. Spolupracují také se společností Czech Credit Bureau, která se zabývá sběrem a vyhodnocováním finančních údajů ze soukromého sektoru a obcí.
Roční objem všech veřejných zakázek se v Česku podle čísel ministerstva pro místní rozvoj pohybuje kolem 600 miliard korun.
Žebříček ministerstev dle hodnoty zIndex za roky 2006-2010:
| 1. |
ministerstvo financí |
52 % |
| 2. |
ministerstvo vnitra |
29 % |
| 3. |
ministerstvo zdravotnictví |
28 % |
| 4. |
ministerstvo zemědělství |
27 % |
| 5. |
ministerstvo průmyslu a obchodu |
25 % |
| 6. |
ministerstvo životního prostředí |
25 % |
| 7. |
ministerstvo práce a sociálních věcí |
24 % |
| 8. |
ministerstvo kultury |
23 % |
| 9. |
ministerstvo zahraničních věcí |
22 % |
| 10. |
Úřad vlády ČR |
20 % |
| 11. |
ministerstvo dopravy |
20 % |
| 12. |
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
19 % |
| 13. |
ministerstvo obrany |
17 % |
| 14. |
ministerstvo pro místní rozvoj |
14 % |
| 15. |
ministerstvo spravedlnosti |
11 % |
* zIndex hodnotí veřejné instituce na základě deseti ukazatelů dobré praxe zadávání veřejných zakázek a dat o zakázkách zadaných mezi červnem 2006 a zářím 2010