Manish Jha z Georgia State University a jeho kolegové připomínají, že v říjnu 2025 způsobilo zastavení fungování některých vládních institucí to, že nebyly zveřejňovány ekonomické informace a data. Analytici se obrátili směrem k datům od soukromého sektoru včetně různých průzkumů. Podobné události pak podle ekonomů vyvolávají větší poptávku po alternativních zdrojích informací. A nabízí se jedno řešení: informace od obchodovaných společností. Přesněji řečeno tyto informace zpracované umělou inteligencí. Změní uvedená technologie pohled na čtvrtletní čísla?
Jha poukazuje na stránkách VoxEU na to, že „během čtvrtletních konferenčních hovorů o výsledcích hospodaření hovoří manažeři amerických veřejně obchodovaných firem. A to nejen o hlavních účetních číslech dané firmy, ale i o svých zákaznících, nákladech, najímaní nových zaměstnanců nebo třeba úrokových sazbách. Pomocí modelu umělé inteligence GPT-5 od OpenAI jsme přečetli 125 830 přepisů těchto hovorů od 5 513 firem z let 2006 až 2025.“
Výsledkem této snahy je index stavu ekonomiky. Jeho nízké hodnoty poukazují na slabou spotřebitelskou poptávku, narušení dodavatelského řetězce a nejistotu způsobenou cly. Vysoké skóre odráží naopak faktory jako silnou poptávku a napjatý trh práce. Následující obrázek pak ukazuje, že index dobře předpovídal vývoj HDP. Index už před finanční krizí v roce 2008 mířil dolů, ale neindikoval kolaps na začátku roku 2020, což ovšem podle ekonomů není překvapivé vzhledem k tomu, jak málo signálů existovalo ve vztahu k hrozící pandemii.

Proč ale vlastně očekávání manažerů vyjádřená během konferenčních hovorů předpovídají vývoj celé ekonomiky? Jednou z možností podle ekonomů je, že manažeři znají vývoj objednávek, ceny a podmínky na trhu práce dříve, než se odrazí v oficiálních datech. Alternativně může jít podle ekonomů hlavně o projev sentimentu. Na první možnost ale ukazuje několik faktorů včetně toho, že „manažeři specializovanějších firem poskytují větší vhled do dalšího vývoje než manažeři diverzifikovaných firem.“ To ukazuje na význam „hlubokých znalostí jednoho podniku, které pak dávají jasnější signál.“
Ekonomové považují svůj přístup za dobrou a levnou náhradu některých oficiálních statistik. K tomu dodávají, že i centrální banky již shromažďují neoficiální zprávy a informace od podniků. Jsou prezentovány například v Béžové knize Fedu nebo v některých dokumentech Bank of England a ECB. „Naše výsledky naznačují, že systematický postup tímto směrem založený na tom, co manažeři říkají veřejnosti, obsahuje významné informace o celé ekonomice, a to i v dlouhodobějším horizontu.“