Podle Václava Klause by případné zřízení bezletové zóny nad Libyí bylo normální válkou. Český prezident je zároveň přesvědčen, že není možné schovávat se za případný mandát od Rady bezpečnosti OSN, a odmítá výzvy k uznání libyjské opozice. Klaus to řekl v Bruselu před dnešním mimořádným summitem Evropské unie, který je věnován situaci v Libyi.
"Já nesouhlasím s tím, abychom se schovávali za mandát kohokoli včetně Rady bezpečnosti. Hlavně sem musíme jet s názorem, co my sami považujeme za správné, a to se snažit prosadit. Výrok, že si počkáme, co rozhodne někdo jiný, ten já nemohu akceptovat," řekl prezident, který na vrcholné unijní schůzce zastupuje Českou republiku.
Již několik dní se v diplomatických kruzích intenzivně hovoří o možnosti zřízení bezletové zóny nad Libyí, která by měla zabránit útokům vládních sil vůči opozici. Z Evropské unie i Severoatlantické aliance zaznívají názory, že o takové akci je možné uvažovat, avšak že by k ní byl nezbytný mandát od Rady bezpečnosti OSN.
"Budu požadovat, abychom jasný signál vyslali. Tím jasným signálem nejsou silácké věty o bezletové zóně, protože bezletová zóna znamená normální válku," řekl dnes Klaus.
Česká vláda v mandátu, který schválila ve středu právě pro jednání Klause v Bruselu, uvedla, že odmítá jakýkoli vnější vojenský zásah v Libyi. Zároveň zdůraznila, že případné další kroky v zemi zmítané ozbrojenými střety mezi zastánci a odpůrci režimu, musí mezinárodní společenství činit jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN.
Český prezident není spokojený ani s návrhem závěrečného prohlášení, které má dnešní mimořádný summit evropské sedmadvacítky schválit. Klaus sice považuje vrcholnou schůzku za správnou a zorganizovanou ve správný čas, návrh prohlášení je podle něj ovšem příliš obecný.
"Já myslím, že silným výrokem je jasné sdělení, že Kaddáfí musí okamžitě odejít a že nepadá v úvahu, abychom se s ním nejdříve bavili a pak eventuálně se něco stane. Ta sekvence je naprosto klíčová. Nejdříve odstoupení. To musíme sdělit po dnešním dnu panu Kaddáfímu rezolutně," dodal Klaus.
Český prezident rovněž odmítl uznání libyjské opozice, k němuž Evropskou unii vyzvaly ve společném prohlášení Francie a Británie. "Jde o to, jestli to považujeme za správné (uznání opozice) nebo nesprávné. Česká republika si myslí, že to je naprostý omyl," uvedl.
Stejně se v minulých dnech vyjadřoval český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj vývoj v Libyi nevyvolává příliš velkou důvěru i v případě opozičních sil. "Tam se ustavil, česky řečeno, nějaký národní výbor v Benghází (na východě Libye) a prohlásil se za vládu," řekl ve čtvrtek český ministr po mimořádném jednání s kolegy z EU v Bruselu. Upozornil přitom, že dva členové tohoto výboru jsou bývalí ministři (vnitra a spravedlnosti) z režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Francie ve čtvrtek značně překvapila zbytek EU, když oznámila, že uznává libyjskou opoziční Národní radu v Benghází za legitimní vládu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navíc společně s britským premiérem Davidem Cameronem zaslal unijnímu prezidentovi Hermanu Van Rompuyovi dopis s výzvou, aby vedoucí představitelé EU dali jasný signál, že považují Národní radu za právoplatného politického partnera. Francie libyjskou opoziční radu uznala jako první a podle anonymních zdrojhů citovaných agenturami AFP a Reuters je připravena na dnešním rokování v Bruselu navrhnout letecké údery proti Kaddáfího režimu.
"Evropané by udělali dobře, pokud by o opatřeních, o nichž chtějí rozhodnout, hovořili na jednání, a ne den předtím," řekl dnes Juncker ve zřejmé narážce na Francii. Její čtvrteční oznámení o uznání libyjského opoziční rady vyvolalo překvapení a údiv už na čtvrteční schůzce ministrů zahraničí unijních zemí.