Aktualizováno Nejméně jihu Německa hrozí kvůli nynější odstávce osmi německých jaderných elektráren blackout a situaci již nyní zachraňují dovozy elektřiny z Čech a Francie, varoval v rozhovoru pro Die Welt Fritz Vahrenholt. Ten vede Innogy, dceru energetického koncernu pro obnovitelné zdroje.
V jihoněmeckých spolkových zemích Bavorsku a Bádensku-Württembersku přestala v rámci vládního tříměsíčního moratoria, uvaleného na atomové elektrárny uvedené do provozu před rokem 1980, fungovat tři zařízení. Vahrenholt varuje, že toto rozhodnutí zhoršilo i bez něj již tak chronický výrobní deficit elektřiny. „Blackoutu v současnosti brání jen to, že od 17. března den po dni dochází k silnému dovozu z Francie v rozsahu až 3000 MW a z ČR až 2000 MW elektřiny denně," uvedl manažer ze skupiny . "Dodávky z těchto dvou zemí nyní běží na plnou kapacitu,“ dodal. Upozornil v této souvislosti na nízkou vnitrozemskou kapacitu distribučních sítí elektřiny, kvůli které prý není technicky možné na jih Německa dodávat proud ze severu země, ale musí se dovážet od sousedů, z ČR a Francie. „Potřebujeme v zemi dobudovat 3400 kilometrů distribuční soustavy, ale to nevidím reálné před rokem 2020,“ uvedl manažer pro Die Welt. Dokončení žádného z klíčových nových rozvodů elektřiny, které by situaci zlepšily, není v Německu plánováno s dokončením v příštích 12 letech, uvedl.
Německo musí podle Vahrenholta velmi rozvážit, zda bude omezovat jadernou energii v situaci, kdy nemá dobudovány skladovací kapacity a technologie pro uchovávání energie generované z větrných a solárních zdrojů. Z tohoto důvodu varuje před rychlým odklonem od jádra, po kterém nyní volá hlas německé veřejnosti a pod jeho tlakem řada politiků v čele s německou kancléřkou Merkelovou. dle jeho slov plánuje v dosahu hranic s ČR vybudovat s partnerem zásobník energie s kapacitou 1400 MW, nebude to ale v horizontu kratším deseti let.
Reálnému blackoutu by podle Vahrenholta mohla země přiblížit dříve, než se naděje. Upozornil, že situaci ještě zhorší na květen plánované ochuzení kapacity sítě o dalších 8 tisíc MW v souvislosti bezpečnostních zkoušek a opravu u elektráren tepelných i jaderných.
Manažerova slova potvrdila i šéfka Spolkového svazu energetického a vodního průmyslu (BDEW) Hildegard Müllerová. "Od 17. března máme přebytek dovozu. Tok proudu z Francie a Česka se zdvojnásobil," prohlásila na dnes zahájeném hannoverském technologickém veletrhu. BDEW tam současně oznámil, že německé firmy plánují do roku 2019 vybudovat nebo modernizovat 51 velkých elektráren s instalovanou kapacitou 30.250 MW. Spolu s dalšími 15 časově zatím nespecifikovanými projekty si to podle svazu vyžádá investice okolo 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Osmnáct z těchto elektráren je podle BDEW už ve výstavbě.
již dříve oznámila, že na německou vládu za kroky v rámci jaderného moratoria podává žalobu (více ZDE). „Elektrárny Biblis A a B jsou nákladem stovek milionů eur investic zajištěny proti stoleté povodni a chráněny dodatečnými zdmi. Dieselgenerátorů máme k dispozici po čtyřech až šesti a ne dva, jak tomu je v japonské Fukušimě. Napojení do rozvodné sítě, které zajistí nepřetržité dodávky energie, máme vícenásobné. Ale při všem tomto zabezpečení stojíme a dovážíme elektřinu ze zahraničí,“ povzdechl si Vahrenholt. "Francouzské a české energetické koncerny vydělávají nyní díky německému moratoriu opravdu pěkné peníze," rýpl si na závěr rozhovoru s manažerem německý list Die Welt.
Ceny elektřiny na německé burze dnes opět pozvolna stoupají. Kontrakt na dodání elektřiny 2012 dosahuje 60,40 EUR/MWh (+0,5 %), s dodáním v roce 2013 pak 60,85 EUR/MWh (+0,25 %), s dodáním v roce 2014 stagnuje na 60,90 EUR/MWh.