Prezident Václav Klaus podepsal daňovou reformu, tedy soubor sedmi desítek novel souvisejících se vznikem jednoho inkasního místa. Předpisy mimo jiné ruší koncept superhrubé mzdy, součástí norem je i novela zákona o loteriích. ČTK o tom dnes informoval prezidentův mluvčí Radim Ochvat.
Reforma nahrazuje koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent novou 19procentní sazbou daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40.000 korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na děti než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1800 korun ročně.
Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Od daně z příjmů mají být naopak osvobozeny dividendy.
Daňové změny se týkají také odvodů z hazardu, které si rozdělí stát a obce, jimž zůstane poplatek z hracích automatů. Obce mají dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.
Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard korun ročně.
Schválené normy nemění daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda původně chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.
Vládní daňová reforma by podle schváleného znění měla nabýt účinnosti v povolebním roce 2015; ministr financí Miroslav Kalousek ale již v rámci jejího schvalování uvedl, že na jaře bude přijata novela, která změny vrátí na počátek roku 2014.
Přehled hlavních změn v rámci daňové reformy, kterou podepsal prezident
- zrušení konceptu superhrubé mzdy s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu pro fyzické osoby, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu daně sazba zůstane na 15 procentech,
- sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta; živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu,
- odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procentního bodu v porovnání se současným stavem,
- snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění zůstane na šestinásobku,
- začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení,
- zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek,
- zavedení daňového zvýhodnění 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a bonusu,
- u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu,
- osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně; nyní je limit 20.000 korun,
- předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně,
- snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun místo dosavadních 300.0000 korun ročně,
- osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců. Povinnost zaplatit daň z kapitálového zisku nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky; nyní je tento takzvaný časový test stanoven na půl roku, ale spekulovalo se o prodloužení na 5 let,
- od daně z příjmů budou osvobozeny dividendy a jiné podíly na zisku,
- předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách,
- zruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu,
- zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni,
- zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni,
- loterijní firmy budou odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Obce budou dostávat čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek bude příjmem státu.
Opraveny nepřesnosti ČTK