Německá vláda se shodla na balíku opatření na podporu evropského hospodářského růstu, která mají doplnit fiskální pakt Evropské unie. Napsal to dnes ekonomický deník Handelsblatt a informovala o tom agentura Reuters. Špičky kabinetu podle listu souhlasí s posílením Evropské investiční banky (EIB), s výdaji na boj proti rostoucí nezaměstnanosti mladých lidí nebo se zdaněním finančních trhů.
Tyto ústupky vlády kancléřky Angely Merkelové jí mají zajistit hlasy levicové opozice při schvalování fiskálního paktu v německém parlamentu. Bez pomoci opozice ho vláda neprosadí.
Text dokumentu schválila podle Handelsblattu minulý pátek kancléřka spolu s šéfy ministerstev financí, hospodářství a zahraničí. Počítá s navýšení kapitálu EIB o deset miliard eur (zhruba 257 miliard Kč) na podporu krizí postižených států. Podle dřívějších odhadů Evropské komise by tak EIB mohla ročně poskytnout na půjčkách o 15 miliard eur (asi 386 miliard Kč) více.
Berlín se v návrhu také vyslovil pro takzvané projektové bondy a pro přesměrování evropských peněz na boj proti nezaměstnanosti mladých. Německá vláda mimo jiné podpořila záměr Evropské komise poskytnout na něj 7,3 miliardy eur (přibližně 188 miliard Kč) z unijního rozpočtu. K tomu mají putovat prostředky z Evropského sociálního fondu na rozvoj vzdělávacích a doškolovacích programů v zemích nejhůře postižených dluhovou krizí.
Merkelová je rovněž ochotna přistoupit na požadavek levice na zdanění transakcí na finančních trzích. Ne však v podobě, jakou si představuje třeba francouzský prezident François Hollande. Berlín navrhuje vyjít například z britského modelu takzvané razítkové daně (Stamp Duty), která se týká jen obchodů s akciemi, spekulativními papíry nebo půjčkami.
Opatření ale musejí podle německého kabinetu doprovázet strukturální reformy. Žádá proto další prohloubení spolupráce eurozóny v hospodářské a finanční politice. "Evropský summit by měl prozkoumat otázky, jak by bylo možné zlepšit a závazněji nastavit koordinaci národních ekonomických politik," stojí podle Handelsblattu v dokumentu, který počítá s prosazením tohoto opatření nejdříve na jaře příštího roku. Velké konjunkturní programy naproti tomu Berlín dál odmítá.
Kancléřka Merkelová na pondělním setkání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem také podpořila zpřísnění dohledu nad velkými evropskými bankami, které je součástí plánu bankovní unie. Její vytvoření v eurozóně má podporu i Francie.
Prorůstový balík vlády bude podle Handelsblattu sloužit jako základ pro jednání s opozicí o ratifikaci fiskálního paktu a stálého záchranného fondu eurozóny ESM v německém parlamentu. Merkelová chce oba nástroje schválit ještě do léta, což ale opozice podmínila doplněním smlouvy o rozpočtové odpovědnosti evropským paktem na podporu růstu a zaměstnanosti.