Ani v dobrých finančních časech rozpočty na rozvojovou pomoc rozhodně nepřekypují penězi. Vládní představitelé a dárci musí přijímat obtížná rozhodnutí, kam soustředit své omezené prostředky. Podle čeho rozhodnete, které země by měly dostat levné úvěry nebo levnější vakcíny a které si mohou dovolit financovat vlastní rozvojové programy?
Odpověď zčásti závisí na tom, jak měříme růst a zlepšování životů lidí. Jedním z ukazatelů je tradičně HDP na obyvatele – hodnota zboží a služeb vytvořených v určité zemi za rok, vydělená počtem obyvatel této země. V nejchudších zemích však může být HDP jako indikátor nepřesný, což znepokojuje nejen politiky nebo lidi jako já, kteří čtou spoustu zpráv Světové banky, ale i každého, kdo chce využívat statistiku jako podklad pro rozhodování o pomoci nejchudším lidem na světě.
Už dlouho věřím, že HDP plně nevystihuje růst ani v bohatých zemích, kde je jeho měření docela důmyslné, poněvadž lze jen velmi obtížně porovnávat spotřební koše z různých časových období. Ve Spojených státech byly například encyklopedie v roce 1960 drahé, ale pro rodiny se zvídavými dětmi měly obrovskou hodnotu. (Mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem strávil mnoho hodin nad mnohosvazkovou World Book Encyclopedia, kterou rodiče mně a sestře koupili.) Dnes mají děti díky internetu přístup k mnohem většímu množství informací zdarma. Jak zahrnete toto do HDP?
Problémy s výpočtem HDP jsou obzvláště akutní v subsaharské Africe kvůli slabým národním statistickým úřadům a historickým podjatostem, které zkreslují klíčová měření. Mortena Jervena, docenta na kanadské Univerzitě Simona Frasera, natolik znepokojovaly možné problémy v národní statistice Zambie, že plné čtyři roky zkoumal, jak africké země získávají data a na jaké obtíže narážejí, když tato data přetavují v odhady HDP. Jeho nová kniha s názvem Poor Numbers: How We Are Misled by African Development Statistics and What to Do about It (Špatná čísla: Jak nás africká rozvojová statistika uvádí v omyl a co s tím lze dělat) přináší silné argumenty na podporu tvrzení, že mnohá měření HDP, která jsme pokládali za přesná, zdaleka přesná nejsou.
Jerven uvádí, že mnoho afrických států má problémy s měřením relativně velkého segmentu hospodaření pro vlastní potřebu a nezaznamenané ekonomické aktivity. Jak zohledníte produkci zemědělce, který si vypěstuje potraviny a sám je zkonzumuje? Pokud se farmaření pro vlastní potřebu systematicky podceňuje, pak to, co vypadá jako růst, může být zčásti pouhým přesunem od hospodaření pro vlastní potřebu k něčemu, co se statisticky snáze podchycuje.
S údaji o HDP chudých zemí jsou i další problémy. Mnoho států v subsaharské Africe například neaktualizuje své údaje dostatečně často, takže jejich čísla o HDP nemusí postihovat velké a rychle rostoucí ekonomické sektory, jako jsou mobilní telefony. Když Ghana před několika lety aktualizovala své údaje, vyskočilo její HDP o 60% vzhůru. Mnoho lidí přitom nechápalo, že je to jen statistická anomálie, nikoliv skutečná změna životní úrovně Ghaňanů.
Navíc existuje hned několik způsobů, jak počítat HDP, a tyto způsoby mohou vést k diametrálně odlišným výsledkům. Jerven zmiňuje tři metody: Světové rozvojové ukazatele, které zveřejňuje Světová banka (jde o zdaleka nejčastěji používaný soubor dat), dále Pensylvánskou světovou tabulku (Penn World Table), již zveřejňuje Pensylvánská univerzita, a Maddisonův projekt při Groningenské univerzitě, který je založen na díle zesnulého ekonoma Anguse Maddisona.
Tyto zdroje vycházejí ze stejných základních dat, ale modifikují je odlišnými způsoby, aby zohlednily inflaci a další faktory. V důsledku toho se u nich pořadí ekonomik různých zemí může velmi lišit. Libérie je z hlediska HDP druhou nejchudší, sedmou nejchudší nebo také dvaadvacátou nejchudší zemí subsaharské Afriky – podle toho, které autoritě dáte přednost.
A neliší se jen relativní pořadí jednotlivých ekonomik. Někdy jeden zdroj ukáže, že určitá ekonomika vzrostla o několik procentních bodů, zatímco podle jiného zdroje zaznamenala ekonomika téhož státu ve stejném časovém období pokles.
Jerven na základě těchto nesrovnalostí tvrdí, že nemůžeme s jistotou vědět, zda je HDP jedné chudé země vyšší než HDP jiné země a že bychom neměli pouze z HDP vyvozovat, jaká hospodářská politika povede k růstu.
Znamená to, že opravdu nevíme nic o tom, co v rozvojové oblasti funguje (a co nefunguje)?
Vůbec ne. Vědci už dlouho používají ke sběru dat metody typu periodických průzkumů v domácnostech. Například demografický a zdravotnický průzkum v pravidelných intervalech zjišťuje údaje typu míry úmrtnosti dětí a matek. Ekonomové kromě toho používají zcela nové metody, jako je satelitní mapování světelných zdrojů, a poté z nich vyvozují odhady hospodářského růstu. Tyto metody sice nejsou dokonalé, ale zároveň nejsou náchylné ke stejným problémům jako HDP.
Další metody měření celkové životní úrovně v určité zemi jsou podobně nedokonalé; i tak představují dodatečné způsoby, jak získat představu o míře chudoby. Jedna z nich nese název Index lidského rozvoje a využívá kromě HDP také statistických údajů o zdraví a vzdělání. Jiná se jmenuje Multidimenzionální index chudoby a používá deset ukazatelů včetně výživy, kanalizace nebo přístupu k palivu pro vaření a k vodě. A používáním takzvané parity kupní síly, která měří cenu totožného koše zboží a služeb v různých zemích, mohou ekonomové upravovat HDP tak, aby získali výstižnější obrázek o životní úrovni.
Přesto je mi jasné, že potřebujeme vyčlenit větší prostředky na zajišťování správných základních údajů o HDP. Jak tvrdí Jerven, národní statistické úřady z celé Afriky potřebují větší podporu, aby mohly získávat a zveřejňovat aktuálnější a přesnější údaje. Dárcovské vlády a mezinárodní organizace, jako je Světová banka, musí dělat víc pro to, aby pomohly africkým institucím vytvářet ucelenější obrázek o jejich ekonomikách. A afričtí politici musí důsledněji vyžadovat kvalitnější statistiky a využívat je k informovaným rozhodnutím.
Jsem velkým zastáncem investic do zdraví a rozvoje po celém světě. Čím lepší budeme mít nástroje k měření pokroku, tím lépe dokážeme zajistit, aby se tyto investice dostaly k lidem, kteří je nejvíc potřebují.
Bill Gates je spolupředsedou Nadace Billa a Melindy Gatesových.
Copyright: Project Syndicate, 2013.