Řecká vláda dnes snížila cenové subvence solární energetice téměř na polovinu. Za posledních 17 měsíců je to již potřetí, co kabinet v Aténách omezil podporu těmto elektrárnám. Předlužená země chce omezit prudce rostoucí výdaje na drahé obnovitelné zdroje, které destabilizovaly domácí energetický trh před plánovanou privatizací klíčového energetického podniku.
Ministerstvo energetiky oznámilo, že od 1. června se garantovaná výkupní cena pro fotovoltaické elektrárny snižuje na 95-120 eur za megawatthodinu. Dosavadní rozmezí činilo podle typu zařízení 180-225 eur za MWh.
Sluncem zalitá země vypracovala po upadnutí do těžké dluhové krize v roce 2011 ambiciózní plán stát se "velmocí" v solární energetice a získala v tom silnou podporu Německa. Díky štědrým subvencím se výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách v zemi v posledních třech letech zvýšila desetinásobně na loňských 1694 gigawatthodin.To představovalo asi tři procenta celkové řecké produkce elektrické energie.
Vysoké ceny placené provozovatelům solárních elektráren ale vyvolaly v řeckém energetickém systému finanční krizi. Operátor řeckých sítí LAGHE má nyní kvůli stále rostoucím platbám preferovaným "solárníkům" deficit 379 milionů eur (9,8 miliardy Kč) a do počátku roku 2015 se má schodek v důsledku zapojování nových zařízení do sítě vyšplhat na 1,6 miliardy eur.
LAGHE kvůli nedostatku peněz odkládá platby ostatním producentům, zejména plynovým elektrárnám. Ty pak neplatí plynárenské společnosti DEPA, které už odběratelé dluží přes 450 milionů eur. To ohrožuje úspěch vládního plánu prodeje DEPA, která by měla začít tento měsíc a je klíčovým prvkem letošního plánu privatizace. Jako o předním kandidátovi na koupi DEPA se podle agentury Reuters mluví o ruském gigantu (8,07 USD, -1,62%).
Řecko je po Španělsku další jihoevropskou zemí, jejíž rozmáchlé plány rozvoje solární energetiky narazily na realitu. Španělsko razantně omezilo podporu fotovoltaice v roce 2011 a od té doby se růst nových kapacit v zemi zastavil.
Evropskými a světovými "mocnostmi" se mezitím staly díky obřím subvencím severněji položené země jako Německo a Česká republika. V Česku se nyní z otázky podpory solárnímu byznysu stává velký politický a kriminální skandál.