Církevní restituce obstály, soud v zákonu škrtl jediné slovo

Církevní restituce u Ústavního soudu obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání pouze jedno slovo. Církve získají majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun. Čtení nálezu potrvá několik hodin.

Odpůrci církevních restitucí neuspěli ani s poslední námitkou proti účasti soudce Miloslava Výborného, jehož mandát dnes končí. Advokát Karol Hrádela tvrdil, že Výborný přestal být soudcem už v neděli. Soud po krátké poradě jeho výklad označil za nesprávný, Výborný v jednací síni zůstal.

Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně také znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo "spravedlivé". Církevní restituce se tak zřejmě nebudou vztahovat na znárodněný majetek, za který církve už nějakou náhradu získaly.

Na výrok soudu čekaly nejen církve, ale také stovky obcí, pro které jsou církevní restituce spojeny s odblokováním půdy a nemovitostí. Ústavní soud v minulosti opakovaně vybízel vládu k tomu, aby majetkové vztahy s církvemi nějakým způsobem vyřešila.

Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun jako náhradu za nevydaný majetek. Částka se ještě navýší o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.

Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu. Opozice má ale k normě řadu výhrad. Její zrušení počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Před soudem demonstrovalo asi 20 odpůrců restitucí.