Vzhledem k významu pro Finsko lze její pád, dokonaný částečným převzetím Microsoftem, stěží označit za něco, co Finům prospěje. Někteří tamní podnikatelé si nicméně myslí, že zhroucení kdysi největší evropské společnosti (podle tržní kapitalizace) je z dlouhodobého hlediska to nejlepší, co její domovskou zemi mohlo potkat. Uvolněný talent se totiž může v menších firmách prosadit lépe než v hierarchizovaném molochu, který klesnul pod vlastní vahou.
„Pokud se na to podíváte z krátkodobé perspektivy, je to obrovské národní trauma. byla pýchou země. Ale každý člověk z malé ambiciózní firmy vám řekne, že talentovaní lidé teď budou ochotněji nastupovat do startupů,“ tvrdí Miki Kuusi, ředitel helsinského inkubátoru začínajících firem Startup Sauna.
Letmý pohled na statistiky naznačuje, že důležitost světoznámého výrobce mobilních telefonů pro finskou ekonomiku lze sotva přecenit. Podle údajů výzkumného institutu ETLA činily výdaje na výzkum a vývoj v letech 1998 až 2007 třetinu veškerých výdajů v této kategorii v celém hospodářství. Na v tomto období připadala pětina celého finského vývozu. V roce 2000, kdy firma dosáhla absolutního vrcholu tržní kapitalizace, se na finském HDP podílela ze 4 %. Zaměstnávala i syna tehdejšího prezidenta. Kde jsou ty časy. V roce 2012 už byl příspěvek společnosti k HDP negativní.
V průběhu posledních tří let firmu opustilo přes 30 tisíc lidí. Z 92 tisíc, kteří zůstali, jich podle zhruba třetina přejde pod jeho křídla, z toho 5 tisíc zaměstnanců ve Finsku. „Lidé odcházející z často pracovali na neuvěřitelných věcech. Jeden bývalý zaměstnanec se mi pokoušel prodat nápad na bezdrátové dobíjení telefonu ze statické elektřiny ve vzduchu,“ upozorňuje Kuusi na potenciál uvolněný faktickým rozdělením společnosti.
Jednou z firem vzešlých z trosek gigantu je Jolla, která rozvíjí Nokií kdysi zavržený operační systém MeeGo a chce ho použít k představení vlastního mobilu. Podle ředitele Jolly je 90 % jeho zaměstnanců z . Mají důležité zkušenosti s vývojem produktů či manažerské znalosti o mezinárodním působení, které začínající firmě značně pomohou prosadit se.
Nejde jen o zkušené pracovníky. Ještě před pár lety každý talentovanější student ve Finsku chtěl pracovat pro . To se teď radikálně změnilo. Společnost dříve pohltila velkou část technicky vzdělaných absolventů vypuštěných univerzitami. Podle údajů ETLA měla v roce 2010 téměř 60 % zaměstnanců mladších 30 let, přičemž 37 % z nich mělo magisterský titul či vyšší vzdělání.
Podobným procesem si prošlo sousední Švédsko po razantním zeštíhlení tamního Ericssonu. Z kdysi velké korporace se odštěpilo několik nováčků, kteří jsou dnes kotovaní na burze ve Stockholmu. Švédská metropole se mezitím stala velkým střediskem začínajících, a často úspěšných, technologických firem.
Navíc jako taková nepřestává existovat. sice odkoupil mobilní divizi, ale zbytek společnosti nadále funguje. Podle lidí z technologické komunity bude ale tento pahýl kvůli přežití muset hodně zainvestovat do výzkumu a vývoje.
„Nokia je krásnou ilustrací problému evropských dinosaurů. Nepochopili celý princip ekosystému – nejen kolem mobilního telefonu, ale i uvnitř a vně společnosti. Kdyby se nesnažili všechno dělat u sebe a zapojily i menší firmy, asi by to dopadlo jinak,“ tvrdí Staffan Helgesson ze švédského podniku Creandum Advisor AB pomáhajícího nováčkům na trhu.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)