Ve vodách u jižního pobřeží Izraele loni vyrostla těžební plošina měřící 300 metrů od mořského dna a 50 metrů od hladiny. Těžba plynu z ložiska pojmenovaného Tamar začala v březnu a k izraelskému HDP by letos měla přidat 1 %. Izraelská společnost Delek a její americký partner (75,25 USD, -0,46%), které investici v rozsahu 3,5 mld. USD realizují, své plány označují největší soukromý energetický a infrastrukturní projekt v dějinách země.
Izrael je na nejlepší cestě stát se významnou energetickou mocností, což na nestabilním Blízkém východě, plném ropy, plynu a zbraní, může řádně zamíchat kartami hlavních hráčů a změnit geopolitickou mapu regionu.
Tamar je jen předkrm: plyn z něj je potrubím odváděn do Izraele, kde pravděpodobně skončí. Manažeři z dua Delek-Noble Energy se snaží urychlit diskuze o exportním potenciálu mnohem perspektivnějšího a zatím netknutého ložiska Leviathan, které leží 30 km západně od Tamaru a ukrývá kolem 19 bilionů kubických stop plynu. Gigantický nález se řadí k největším v oboru za poslední léta.
Exportní plány se projasnily poté, co nejvyšší soud v zemi zamítl stížnosti občanských sdružení a opozičních politiků, kterým se nelíbilo opatření vlády Benjamina Netanjahua, podle něhož může být 40 % vytěžené suroviny vyvezeno za hranice, aniž by k tomu bylo třeba souhlasného stanoviska Knesetu, izraelského parlamentu. Netanjahuův kabinet odhadl, že prodeje plynu do zahraničí by mohly během 20 let přinést 60 mld. USD.
Podle toho, jakou vývozní cestu těžaři zvolí, by mohly investice do otevření Leviathana a doprovodné infrastruktury dosáhnout mezi 5 až 15 mld. USD. Jednou skupinou možností je potrubní tranzit plynu do Turecka, Řecka, Jordánska, Palestiny, či dokonce do Egypta, který sice donedávna sám plyn vyvážel, ale po vlně neklidu, násilí a převratů trpí jeho nedostatkem. Management Deleku a nevylučuje ani stavbu nákladného terminálu na zkapalňování plynu (LNG), který by projektu zpřístupnil lukrativní asijské trhy.
„Řada zemí v regionu by mohla díky plynu z Leviathanu ušetřit na účtech za elektřinu 40-50 %,“ hodnotí možné dopady otevření obřího ložiska Yossi Abu, šéf vrtné divize Deleku. Dodává, že ze vzniklé situace bude moci profitovat Izrael i sousední země, což je na tamní poměry rarita.
Zkapalňování plynu by mohlo probíhat buď přímo u ložiska, na supermoderní plovoucí provozovně, nebo na břehu Izraele či Kypru. V kyperských vodách těžaři disponují právy na ložisko Afrodita, takže je zde prostor pro synergie.
Jednou z nejambicióznějších variant je stavba podmořského plynovodu z Leviathanu do Turecka, které hladoví po všech druzích energie. Podmořská roura by si vyžádala investice v rozsahu 2-3 mld. USD a turečtí představitelé o ni projevili zájem.
Stav jednání nechce vedení těžařských firem komentovat kvůli politické citlivosti tématu i křehkým vazbám mezi zainteresovanými státy. Navzdory omluvám izraelského premiéra za smrtelný incident na lodi Mava Marmara, při němž rukou izraelského zásahového komanda zahynulo několik Turků, a zprostředkování amerického prezidenta zůstávají vztahy mezi Ankarou a Tel Avivem napjaté. Těžaři kvůli svému dominantnímu postavení na izraelském trhu také čelí zvýšené pozornosti antimonopolních regulátorů. Již teď je ale jisté, že doby, kdy Izrael musel většinu energie dovážet, budou brzy ty tam. Delek a doufají, že pod plynovými ložisky naleznou i ropu.
(Zdroje: FT, Bloomberg)