Čína v roce 2025 zvýšila svou výrobu elektrické energie natolik, že to odpovídá roční výrobě elektřiny v Indii. Připomíná to Bloomberg v reportáži zaměřené na to, jak se první zmíněná země snaží o získání „neomezených energetických zdrojů“. Čína přitom chce do roku 2060 dosáhnout i cíle nulových emisí a energetická soběstačnost je rovněž jednou z jejích priorit. V současné době je však situace taková, že z obnovitelných zdrojů tato země někdy generuje příliš mnoho elektřiny.
Podle Bloombergu hovoří některé odhady o tom, že jen v první polovině letošního roku „bylo promrháno tolik energie, že by to pokrylo roční spotřebu ve Francii.“ Cílem Číny je přitom „vytvořit zdroje levné a skoro neomezené nabídky energie, která může pohánět její průmysl.“ Nyní je ale otázka, „zda dokáže změnit své přenosové soustavy tak, aby nepřetížila celý systém.“ Objem vyráběné elektrické energie totiž musí odpovídat objemu, který se v daný okamžik spotřebovává. To zejména v době prudkého rozvoje energií z obnovitelných zdrojů může v Číně vytvářet „největší problém s dosahováním rovnováhy na světě“.
Bloomberg připomíná, že v roce 2021 a 2022 se tuto rovnováhu nepodařilo dosáhnout, což se projevilo tím, že v některých oblastech nebyla elektrická energie dostupná. Systém nebyl dostatečně flexibilní, aby dokázal reagovat na změnu struktury na nabídkové straně trhu a rostoucí spotřebu na straně továren. Země se pak vydala cestou prudkého budování nových kapacit jak na straně výroby elektrické energie, tak na straně přenosové soustavy a v neposlední řadě v oblasti baterií a skladování elektrické energie. Podle Bloombergu ale zůstává základní problém: Co dělat, když je v systému nedostatek elektrické anargie a když je jí naopak přebytek?
Třeba solární elektrárny běží jen během dne, „ale lidé potřebují, aby lednička fungovala 24 hodin.“ Velkou část výrobní základny tvoří stále uhelné elektrárny, podle Bloombergu jsou jako vyrovnávací prvek používány solární a větrné elektrárny. I proto je jejich podíl na skutečné výrobě elektřiny výrazně menší než podíl na celkových kapacitách. Čínská vláda chce přitom dosáhnout vysoké míry automatizace výroby, což znamená vysokou spotřebu elektrické energie. Týká se to i výroby elektromobilů, kde je lidská práce ve velkém nahrazována stroji a roboty. Celkově proto dochází k budování řady nových obnovitelných zdrojů energie, ale nedostatečná flexibilita systému nyní znamená, že nejsou vždy efektivně využívány. Jak bylo uvedeno, v první polovině roku došlo z tohoto důvodu k plýtvání odpovídajícímu roční spotřebě elektrické energie ve Francii.
Čína také nemá jednotný celonárodní trh, každá provincie je zodpovědná za to, aby měla dost energie. Mezi jednotlivými provinciemi tak nemusí hladce fungovat systém vyrovnávání přebytků a deficitů na trhu s elektrickou energií. Pro vládu je tak nyní prioritou propojit celý systém, což by chtěla učinit do roku 2030. Vzniká tak „v podstatě největší energetický trh na světě“. Přitom nemůže jen tak vzít zkušenosti z jiných zemí a uplatnit je doma. Současná transformace je totiž natolik jedinečná, že země musí nacházet vlastní řešení.
Obrázek vytvořen AI.