Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. ČTK to řekl mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Zákon například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí ještě schválit Parlament ústavní většinou a podepsat prezident Miloš Zeman.
Finanční ústava je navrhována jako ústavní zákon, proto se musí na jeho schválení vládní strany domluvit s opozicí. Návrh jsou ochotny podle dostupných informací i přes připomínky podpořit TOP 09 a ODS. Požadavky TOP 09 totiž směřovaly ještě k větší náročnosti pravidel. Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal se možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.
Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP. "Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu," uvedl dnes Skopeček.
Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.
K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta.
Při přípravě zákona byly podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 procentech hrubého domácího produktu.
V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.
Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí.
Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.