Je čím dál těžší čelit faktu, že uhlí má své dny sečtené. Ve světě, kde musí stále více docházet k omezení uhlíkových emisí, je uhlí jako nejšpinavější palivo tím hlavním kandidátem na nahrazení jinými zdroji. Jeho producenti se ale tvrdě brání a bojují o přežití. Nyní začínají používat nové, ale stále chatrné argumenty. Začali propagovat uhlí jako řešení pro chudé země. Snaží se tvrdit, že jde o nejlevnější zdroj energie pro výrobu elektřiny pro jednu pětinu světové populace, která nyní nemá přístup k dodávkám elektrické energie.
Využívání humanitárních potřeb pro podporu spalování uhlí v chudých zemích je extrémně zavádějící. Pokud by k tomu skutečně došlo, zhoršila by se situace 1,3 miliardy lidí, kteří nyní čelí energetické chudobě. Chudé země se totiž už nyní musí vypořádat s neustále silnějšími bouřemi, záplavami, prodlužujícími se obdobími sucha a změnami ve srážkách. Klimatická krize se projevuje i na ekonomickém růstu, poškozuje zemědělství a vyvolává nepokoje.
Dostupná a spolehlivá dodávka energií je samozřejmě podmínkou udržitelného rozvoje, přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Musíme ale brát v úvahu klady a zápory jednotlivých energetických zdrojů včetně jejich dopadu na životní prostředí a celkových nákladů. Tento pohled pak ukazuje, že obnovitelná energie a zejména ta solární je na tom ohledně dlouhodobého využití v rozvíjejících se zemích mnohem lépe než uhlí. Jedná se zejména o subsaharskou Afriku a Indii.
Jak ukazuje nová studie od Carbon Tracker Initiative, náklady na vybudování sítí nutných pro využití uhelných elektráren jsou v těchto oblastech nepřijatelně vysoko. Navíc 93 % lidí, kteří v Africe potřebují přístup k energii, žije v zemích, které žádné uhlí netěží. A tam, kde se těží, není žádný regulační rámec, který by umožnil výrobu a dodávku elektřiny do chudých oblastí za rozumné ceny. V rozvíjejících se zemích je naopak běžné, že elektřina z nových zdrojů směřuje hlavně do bohatých regionů. Do průmyslových oblastí a k domácnostem s nízkými příjmy se nedostane.
U solární energie dochází k prudkému poklesu nákladů, instalace zdrojů je velmi rychlá a jejich fungování spolehlivé. Jde o alternativu, jejíž atraktivita pro chudé venkovské oblasti se rychle zvyšuje. Využití této energie také lidi chrání před historicky vysokou volatilitou cen fosilních paliv. A když náklady na tyto zdroje porovnáváme s náklady spojenými s využíváním uhlí, nesmíme zapomínat na to, jaký dopad má uhlí na znečištění ovzduší. V severní Číně už kvůli němu klesla očekávaná délka života o pět a půl roku.
Těžba uhlí je také náročná na vodu a ničí zemědělskou půdu. Toto odvětví navíc často získává obrovské vládní dotace a celkové náklady na těžbu uhlí jsou tak mnohem výše než u obnovitelných zdrojů. Investoři již pečlivě zkoumají, jaký výhled těžba uhlí skutečně má, regulace je stále přísnější. Během několika posledních let převýšila hodnota investic do obnovitelných zdrojů výši investic do zdrojů využívajících fosilní paliva. A rozdíl mezi nimi se neustále zvyšuje.
Současné technologie obnovitelných zdrojů energie nejsou ještě na takové úrovni, aby zajistily přístup k elektrické energii ve všech rozvíjejících se zemích na úrovni, jakou nalezneme ve vyspělých ekonomikách. Současné snahy uhelných společností jsou ale cynické a zavádějící. Neměli bychom jim věnovat pozornost, namísto toho se musíme zaměřit na udržitelné uspokojování poptávky po energiích.
Autorem je Al Gore.
Zdroj: The Guardian