Rozbřesk - Česká ekonomika roste nejrychleji za posledních osm let, dynamika mezd ale zaostává

Česká ekonomika roste nejrychleji za posledních osm let, nezaměstnanost klesá, ale mzdy doposud za tímto pozitivním trendem zaostávaly. A pro ČNB je to zásadní otázka, protože od rychlejších nominálních mezd si slibuje i silnější domácí inflační tlaky a ty ve finále mohou v budoucnu otevřít cestu k opuštění kurzového režimu. Na konci roku 2014 ale dynamika mezd v soukromém sektoru nedosahovala ani 2 %. Dnes budou zveřejněna čísla z počátku roku a třeba obrázek trochu vylepší.

V uplynulých několika letech v Česku výrazně klesla vazba mezi nezaměstnaností a pohybem mezd, která relativně spolehlivě fungovala v letech 2002-2008. Zaměstnanci si v delším období nejistoty a strachu o zaměstnání pravděpodobně zvykli nežádat o vyšší mzdy a ovlivňuje to jejich chování i dnes. Navíc v průběhu krize relativně poklesla vyjednávací síla řady zaměstnanců. Významně narostl počet pracovníků na dobu určitou (od roku 2008 o 100 tisíc) i počet zkrácených pracovních úvazků. Percentuální přírůstek sebe-zaměstnaných osob (živnostníků) byl za posledních šest let jeden z nejvyšších v celé Evropě (+10 %). Naopak zrychlil systematický pokles odborově organizovaných zaměstnanců. Těch bylo v roce 2005 okolo 20 % a po krizi jich je v Česku méně než 14 %. Slabší vyjednávací pozici měli v průběhu krize i nově nastupující zaměstnanci, kteří v průměru nastupovali v posledních letech za mzdy zhruba o 30 % nižší. Generační obměna tak sama o sobě přispívala zatím spíše k poklesu průměrné mzdy. Dalším problémem zatím bylo, že nová pracovní místa nevznikala zrovna v přeplacených sektorech. Nejvíce pracovních míst od roku 2010 vzniklo v administrativě s výrazně podprůměrnou mzdou.

Pokud se nicméně bude situace na trhu práce dál vylepšovat, měla by vyjednávací pozice zaměstnanců růst a zaměstnavatelé vytvářet i lépe placená pracovní místa. Je proto na místě očekávat zrychlení mezd. Ale pravděpodobně ne takové, které by centrální banku přesvědčilo k opuštění intervenčního režimu dříve než na konci roku 2016.

Region - forex
Ačkoliv zlotý včera dopoledne navázal na předchozí prudké oslabení a dostal se až na nejslabší úrovně vůči euru od poloviny února, tak po poledni ztráty mazal a nakonec se jeho kurz vůči euru příliš neměnil. Kromě méně stabilní domácí politické situace zlotému patrně neprospívají ani divoké tržní pohyby na evropských trzích. Podobně se včera vyvíjel i kurz forintu, který nakonec vůči euru dokonce posiloval.

Dnešek je zajímavý zejména z pohledu amerických čísel (payrolls). V regionu je v plánu zveřejnění revidovaných odhadů maďarského HDP a v Česku se sleduje údaj o růstu mezd za první čtvrtletí. Ten sleduje bedlivě ČNB a případné překvapení (zejména pokud by bylo negativní) tak může mít dopady na kurz koruny.

Dluhopisy
Děsivý výprodej na trhu s vládními dluhopisy včera ustal, když k němu nejprve přispělo i doporučení MMF, že by Fed měl počkat se zvýšením úrokových sazeb až do první poloviny roku 2016.

Nicméně pozitivní korekce a tedy šance pro ty co zaspali a nestačili opustit drahý dluhopisový trh (eventuálně si zajistit přes swapy nižší úroky) může nakonec přijít v nejbližších dnech a obstará ji Řecko. Jím oznámený faktický default na dnešní splátku MMF může dluhopisům pomoct alespoň zčásti umazat ztráty z minulých dnů, přičemž úroky by mohly jít dolů i díky lehce slabším statistikám z amerického trhu práce za měsíc květen.