Čínský ekonomický růst ve třetím čtvrtletí pozitivně překvapil, trhy se ale budou pravděpodobně dále zaměřovat zejména na dlouhodobější zpomalování a devalvaci renminbi. Převažuje názor, že čínská ekonomika znatelně zpomalí a ke zdravému růstu se vrátí pouze v případě posunu k nové rovnováze. Ta znamená posun od investic a exportů směrem ke spotřebě. Tento pohled je ale neúplný a v některých aspektech dokonce pomýlený.
Čínskou ekonomiku potáhnou v následujících dvaceti letech čtyři základní oblasti. Za prvé to je infrastruktura. Investice v této oblasti budou hrát významnou roli podobně, jako tomu bylo v posledních čtyřiceti letech. Čína je, co se týče produktu na hlavu, na devadesátém místě na světě. Plán urbanizace počítá s tím, že do roku 2020 se do měst přesune 100 milionů lidí. Do roku 2023 by to mělo být 250 milionů lidí. Investice do infrastruktury tak budou i nadále masivní. Zásoba kapitálu na hlavu se v Číně nyní nachází zhruba na stejné úrovni jako ve Spojených státech třicátých let minulého století. Návratnost investovaného kapitálu může v současné době ležet níže, než tomu bylo v předchozích letech, ale stále se bude držet vysoko.
Druhým motorem je čínská „nová ekonomika“, jejíž jádro leží v sektoru služeb. Táhne ji rostoucí poptávka domácností, a to zejména v městských oblastech. K tomu se přidává třetí oblast – vládní investice do oblastí, které zvyšují kvalitu života. Týkají se jak centrální vlády, tak vlád místních, a příkladem je budování sociálního bydlení, které by mělo v roce 2020 sloužit 23 % populace. Podle UBS to představuje postavení dalších 30 milionů bytových jednotek. Podobné projekty tedy znamenají investice v současné době, ale také zvýšenou spotřebu a zlepšení kvality života v budoucnu.
Posledním motorem ekonomického růstu v Číně by měl být export infrastruktury a výrobních kapacit do zahraničí. Sloužit by k tomu mělo mimo jiné i vybudování nové „Hedvábné stezky“, či průmyslových parků v zemích jako Zambie, Etiopie či Nigérie. Je jisté, že tato oblast se na tempu růstu projeví až se zpožděním, ale z dlouhodobého hlediska je nejdůležitější, protože má potenciál pro využití většího propojení globální ekonomiky. Globalizovaný svět je propojený pohybem zboží, kapitálu, technologií, lidí, informací a myšlenek. Experiment Pekingu by mohl změnit vývoj ve všech těchto oblastech.
Autorem je Kevin Lu z private equity společnosti Partners Group.
Zdroj: FT, BeyondBrics