Na trzích se běžně hovoří o pár věcech, které jsou z mého pohledu celkem zřejmě chybné. Asi jedničkou by u mě bylo vydávání rozdílu mezi ziskovým výnosem akcií a bezrizikovými sazbami za rizikové prémie akciového trhu. Dvojkou by pak mohla být interpretace toho, jak sklon výnosové křivky (ne)indikuje blížící se recesi. O té se přitom nyní během relativně krátké doby začalo v USA znatelně více hovořit. A dnes se tedy na téma podíváme detailněji.
1.Křivka a recese: První z následujících dvou grafů ukazuje konsenzus u pravděpodobnosti recese v USA. Ta byla analytiky očekávána s 50 % pravděpodobností na konci roku 2023, pak šly odhady výrazně dolů. Na konci minulého roku byly na 20 %, nyní se vydávají opět nahoru. Nebyl bych překvapen, kdyby šlo o trend a ne jen jednorázový skok. Nicméně nyní konsenzus hovoří o 25 % pravděpodobnosti recese v následujícím roce, což je stále velmi málo. A jen připomenu, že konsenzus je zde pouhá nálepka, nic takového ve skutečnosti neexistuje. Tj., neexistuje nějaké číslo, na kterém by se analytici a ekonomové shodovali, obvykle jde o průměr, či medián predikcí. Které mohou mít i velký rozptyl.
Zdroj: X
Druhý graf ukazuje v úvodu zmíněnou výnosovou křivku. Konkrétně její sklon – rozdíl ve výnosech dvouletých a desetiletých vládních dluhopisů. Ten se po docela dlouhé době dostal do plusu v září minulého roku – křivka se tehdy vynořila z takzvané inverze. Ta je přitom často považována za indikátor blížící se recese. A v tomto duchu jde i komentář od Deutche Bank - hovoří o tom, že odhady pravděpodobnosti recese jdou sice nahoru, ale křivka se neobrací zpět směrem ke zplošťování (tj. k další inverzi).
Pohled na chování výnosové křivky a recesí během posledních pár desetiletí ale neukazuje, že recese přichází po inverzi křivky, ale až po její deinverzi. Tedy po opětovném narovnání se. Což je zrovna v současném kontextu docela důležité. Současné chování křivky totiž nejde proti tomu, co ukazuje graf první, ale je v souladu s tím. Není třeba, aby se křivka znovu nořila do inverze, indikací blížící se recese je historicky to, že se z inverze na podzim vynořila.
2.Pár recesních poznámek: Když se v roce 2023 zhusta hovořilo o recesi, byl jsem k těmto predikcím docela rezervovaný. Ale poukazoval jsem na to, že do recese se dá i prokecat. Recese se nakonec nedostavila (pokud nebudeme hovořit o konceptech jako „rolling“ recese a podobně). Podobně jsem při zářijovém vynoření se křivky z inverze psal, že bych nebyl překvapen, kdyby tentokrát pokles ekonomiky nepredikoval. Bylo by to podobné, jako když jí neindikovalo tzv. Sahmové pravidlo. Kvůli tomu, že nezaměstnanost byla ovlivněna významnými strukturálními změnami na trhu práce (tedy ne změnami cyklickými). Mám ale pocit, že nyní se na recesi v USA pracuje přece jen usilovněji, než v roce 2023.
I samotná americká vláda nyní hovoří o tom, že ekonomika se bude přenastavovat a restrukturalizovat a to sebou může nést náročnější období. Tedy scénář typu „nejdříve musí být hůře, aby pak bylo lépe“. Zdá se mi, že pokud by v něj trhy věřily, k žádné větší korekci by nedocházelo. Již pár let totiž trhy ukazují, že se i přes ne úplně příznivé krátké období odkážou upnout na dobrý strukturální/dlouhodobý výhled. A když trhy dokážou věřit v potenciál AI, proč by nedokázaly věřit v dlouhodobý potenciál vládních reforem a kroků. Kdyby byl skutečně znatelný a pravděpodobný. Proti takovému scénáři ale v z mého pohledu v kostce stojí dva argumenty:
Kroky současné americké vlády jsou smíšeného rázu, v řadě případů minimálně diskutabilní. A za druhé, společnost a politici mají silnou tendenci hýbat se kyvadlovitě, z extrému do extrému. Funkční období je přitom jen pár let. Onu kyvadlovitost ale nevykazují jen oni, v docela extrémní formě jí předvedl během posledních pár měsíců i „racionální“ akciový trh. Aniž by se na něm objevily nějaké zásadně nové informace.