Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v nedělních parlamentních volbách silný mandát k reformám. Jeho strana La République en marche bude mít spolu s centristy celkem 350 křesel v 577členné dolní komoře francouzského parlamentu - tedy pohodlnou většinu. Liberálně orientovaný prezident chce už v září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu, zatímco média spekulují o možnosti divestice části státního majetku. Teď by se měl ale hlavně pokusit omezit sociální stát, říká Pieter Cleppe, šéf bruselské odbočky evropského analytického střediska Open Europe, v offline rozhovoru s Patria.cz.
Patria Online: Jaké překážky by před francouzským prezidentem Macronem a jeho hnutím mohly stát v blízké budoucnosti?
Navzdory faktu, že francouzské odborové svazy oslabily, mohou nadále blokovat zemi, pokud budou chtít. Macron skutečně nemíří příliš vysoko, chce na příklad ponechat v platnosti 32hodinový pracovní týden, což znamená, že jakékoli zmírnění jeho programu by vedlo k tomu, že by nemusely být zavedeny vůbec žádné reformy.
Patria Online: Existuje riziko, že pokud se Macronovi jeho reformy nezdaří, mohli by se voliči uchýlit ke krajně levicovým nebo krajně pravicovým stranám?
Rozhodně ano. Už před těmito volbami se objevovaly názory, že skutečným nebezpečím je vítězství vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2022. Pokud Macron neuspěje, mohla by se tím takováto vyhlídka přiblížit.
Patria Online: Jaké jsou příčiny rekordně nízké účasti ve francouzských parlamentních volbách (42,6 procenta), která nedělní hlasování nakonec provázela?
Smyslem francouzského systému je zajistit silný mandát vítězi prezidentských voleb. Voliči jiných stran nebyli tolik motivovaní přijít znovu k volbám, s čímž se pojí ztráta důvěry ve stát po desítkách let špatného hospodaření.
Patria Online: Stav francouzské ekonomiky se opatrně zlepšuje, soudě alespoň podle posledních dat. Ekonomika rostla v prvním čtvrtletí o 0,4 procenta, inflace se přiblížila nejvyšším hodnotám za čtyři roky (i když v květnu zpomalila na nejnižší úroveň za 5 měsíců), nezaměstnanost sklouzla nejníže od krize v eurozóně (i když je pořád nad unijním průměrem) a mzdy se v prvním kvartálu rostly nejrychleji za tři roky. Mohou změny pociťovat také běžní Francouzi?
Čísla z ekonomiky nejsou perfektní, ale zotavování podle všeho probíhá v celé Evropě. Problémem je, že kvůli dědictví v podobě masivního dluhu z minulých období nepřichází toto oživení s takovou razancí, jakou by jinak mělo.
Patria Online: Na co by se Macron měl nyní zaměřit především?
Měl by omezit rozsah francouzského sociálního státu. Daně jsou moc vysoké a regulace příliš svazující. Výdajové škrty jsou naprostou nutností pro to, aby se mohlo škrtat v daních.
Pieter Cleppe je šéfem bruselské kanceláře evropského liberálního think-tanku Open Europe. Je častým komentátorem v evropských tištěných médiích a televizním a rozhlasovém vysílání, kde se vyjadřuje k tématům jako reforma EU či uprchlická krize.
Pieter studoval právo na Katolické univerzitě v Lovani a právo a ekonomiku na univerzitách v Hamburku, Bologni a ve Vídni. V Belgii se věnoval právnické praxi, pracoval pro belgický státní sekretariát pro správní reformu a působil jako analytik v tamním Itinera Institute, na jehož založení se rovněž podílel.
Předběžné výsledky letošních francouzských parlamentních voleb podle obvodů:
Zdroj: Le Monde