Plány Donalda Trumpa na ochranu vybraných domácích odvětví nabírají konkrétních obrysů. Proti „nefér“ konkurenci ze zahraničí hodlají Spojené státy zavést cla ve výši 25 % na dovoz ocele a 10 % na dovoz hliníku. Hlasy o rozpoutání obchodní války amerického prezidenta nejenže netrápí, ale dle jeho slov jsou dokonce obchodní války „dobré“ a „dají se snadno vyhrát“. Ať již Trump myslí výhrou cokoli, těžit z těchto opatření s jistotou nebude – spolu s mnoha jinými odvětvími – americký ropný průmysl.
Američtí producenti přitom zažívají snové časy. Produkce v listopadu pokořila hranici 10 mil. barelů denně – historický rekord ze 70. let – a na vlně druhé břidlicové revoluce USA neohroženě směřují do pozice největšího producenta ropy na světě. K tomu je nicméně zapotřebí kontinuálně budovat infrastrukturu, která zajistí nejen těžbu dodatečných barelů ropy, ale také jejich transfer do jednotlivých terminálů pomocí ropovodů. A především ve druhém případě je americký ropný průmysl silně závislý na importu kvalitní oceli ze zahraničí, jak ukazuje její téměř 80% podíl při konstrukci posledních ropovodů. Jakkoli američtí břidlicáři prokázali v posledních letech vysokou míru flexibility, zvýšení cen klíčových komponentů o čtvrtinu by představovalo nečekaný nákladový šok a ohrožení jejich optimistických vyhlídek.
Trable břidlicářů však automaticky neznamenají, že OPEC může slavit. Pokud by se totiž naplnil černý scénář, kdy by americká cla vyvolala protiopatření, o kterých mluví Evropská unie nebo Čína, vlna protekcionismu by znamenala nejen destrukci poválečného liberálního řádu Pax Americana, ale těžkou ránu by schytala i celá globální ekonomika. Zprostředkovaně by tento šok samozřejmě zasáhl také spotřebu ropy. Její solidní růst sice prozatím všichni považují za konstantu, nicméně právě skrze tuto proměnnou by byli zasaženi jednotliví producenti ropy bez výjimky.
Než však propadat tomuto apokalyptickému scénáři, je na místě počkat si na finální podobu Trumpových opatření. Ta by nakonec nemusela být natolik bolestivá. Popřípadě se mohou cla brzy ukázat jako „neudržitelná“, podobě jako v případě snah G. Bushe mladšího na počátku minulé dekády. I ten totiž nakonec uznal, že obchodní války se ze své podstaty vyhrát nedají a poraženými jsou nakonec všichni.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se během včerejška držela těsně nad hranicí 25,40 EUR/CZK a přitom mírně ztrácela, když následovala směr ostatních měn v regionu. Její ztráty však byly tentokrát spíše symbolické. Na domácí scéně jí chybí jakýkoliv impuls k posílení a nedodá jej nejspíše ani čtvrteční zveřejnění únorové inflace. Meziroční inflace totiž nejspíše opět poklesla, tentokrát až na cíl ČNB, a její odchylka od prognózy ČNB se rozšířila. A to rozhodně nevyzní ve prospěch brzkého růstu úrokových sazeb. Pomoci by mohly už v pátek výsledky mezd za poslední kvartál loňského roku, nicméně predikce ČNB je posazena docela vysoko (meziročně +8,1 %). Krátkodobě tedy koruna oporu pro návrat k silnějším úrovním zřejmě nezíská.
Klid se dá očekávat nejspíše i na dluhopisovém trhu. Zahraniční trhy vstřebaly jak zklidnění politické situace v Německu, tak výsledky italských voleb. Případný impuls by jim mohlo dodat čtvrteční zasedání ECB, nicméně příliš se od něj ani tentokrát neočekává. Domácí trh zítra čekají emise tří korunových státních dluhopisů v maximálním objemu 12 mld. korun. Vzhledem ke splatnostem 5-10-15 let a zajímavým výnosům (i s ohledem na holubičí rétoriku ČNB) by nemusel být až takový problém tyto papíry upsat.
Zahraniční forex
Euro nakonec včera smazalo ranní ztráty po šocích, který vyprodukovaly hrozby prezidenta Trumpa ohledně zdanění německých aut a výsledky italských voleb. Konec konců i ztráty italských vládních dluhopisů nebyly až tak dramatické. Postavit však vládu v Itálii bude oříšek a ať vznikne jakákoliv, tak Bruselu na ruku nepůjde a třenice s Evropskou komisí se budu jen množit.
Eurodolar se tedy obchoduje zpět nad hladinou 1,23 a pomalu se soustředí na důležitá americká data a vystoupení centrálních bankéřů z Fedu (dnes to bude např. vlivný člen FOMC Dudley). Nicméně pokud americký prezident Trump nespustí nějakým tweetem o clech výprodej na akciových trzích, tak by blížící se zasedání ECB a následně Fedu mělo eurodolar tlačit spíše níže (zatímco ECB zůstane u holubičí rétoriky, tak Fed přiostří…).
Ropa
Cena ropa má na počátku týdne tendenci stoupat, aktuálně se Brent obchoduje poblíž 66 USD/barel. Děje se tak navzdory včera zveřejněnému výhledu IEA na globální ropný trh v následujících pěti letech. V něm pařížská agentura potvrdila klíčovou roli amerických břidlicářů, kteří jen do roku 2020 uspokojí až 80 % globálního nárůstu poptávky, do roku 2023 to pak bude více než polovina. I přes solidní vyhlídky na růst spotřeby, jejímž motorem má být zejména Čína, tak pro OPEC moc prostoru nezbývá…
Dnes jsou na pořadu dne jednak data o zásobách od API, jednak svou měsíční zprávu o stavu ropného trhu představí EIA. Zároveň nadále probíhá mezinárodní energetická konference CERAWeek v Houstonu, proto lze očekávat některá zajímavá prohlášení, především od představitelů kartelu OPEC.
Akcie
Všechny tři hlavní indexy po menší pauze opět končí výrazně v plusu. Outsider posledních pár dnů Dow Jones uzavřel včera nejlépe a to přes procento a půl v plusu. S druhou příčkou se musel spokojit širší index S&P 500, který rostl o 1,3 % a nakonec technologický Nasdaq, jenž přidal 1,05 %. Nejlépe se vedlo technologiím a financím, které atakovaly dvou procentní hranici. Za zmínku určitě stojí akcie Micron Tech. +6,0 % a Twitter +4,8 %. Naopak premiant předchozích dní sektor materiálů jako jeden z mála ztrácel, -0,7 %. Drobnou korekcí taky prošly akcie Cleveland Clif -2,45 %.