Představte si, že chcete pro svět udělat něco dobrého. Řekněme, že věříte v demokracii, svobodu slova a společnosti, transparentnost vlády a podobně. Možná máte osobní zkušenost s tím, jak krutý může být život v zemích, kde je těchto občanských rysů nedostatek. Co takhle rozjet organizaci na jejich podporu?
Samozřejmě, že je těžké vybudovat takovou organizaci bez peněz. Ale co kdybyste, šťastnou náhodou, byli ostříleným obchodníkem, který si na měnových trzích vydělal obrovský balík? Kdybyste se chystali takovou organizaci založit a darovat stovky milionů dolarů během několika dekád na podporu demokracie a svobody po celém světě, jakou reakci byste čekali?
Pokud jste George Soros a vaše organizace se jmenuje Open Society Foundations, odpověď na tuto otázku je, že můžete čekat pranýřování, šikanu a démonizaci. Čekejte, že se stanete subjektem potrhlých konspiračních teorií s antisemitistickým podtónem a nakonec vás z rodné země vyženou autoritářští gauneři. Tito gauneři totiž zjistili, že mohou získat hlasy voličů, když vás vybarví jako zlověstného pracháče, který se snaží zničit Maďarsko takové, jak ho Maďaři znají, a když budou perzekuovat vaši organizaci.
Než emigroval do Ameriky, zažil Soros, maďarský žid, totalitu jak za nacistického, tak za komunistického režimu. Jeho dobročinné snahy začaly v devadesátých letech ve snaze pomoci postkomunistickým zemím, jako Maďarsko, v transformaci na liberální demokracie. Ale 14. května oznámil Open Society Foundations, že svou kancelář v Budapešti zavírá a stěhuje se do Berlína. Skupina řekla, že nemohla dále pracovat v „politicky a právně stále represivnějším prostředí“.
Zaměřte nenávist na mýtického nepřítele!
Vyjádřili se velmi zdvořile. Během posledních dvou let vláda Viktora Orbána, stále autokratičtějšího premiéra, schválila zákony vyžadující, aby se neziskové skupiny, které obdrží jakékoliv příspěvky ze zahraničí, prohlásily za zahraničně financované a aby to jako cejch hanby uváděli na všech tištěných a audiovizuálních materiálech, které vytvoří. Dále obvinila Sorose z příprav tajného plánu přivézt do Evropy každý rok miliony imigrantů z Afriky a Blízkého východu, aby podkopal evropskou křesťanskou kulturu.
Kampaň Orbánovy strany Fidesz v posledních letech spočívala ve vylepování všudypřítomných plakátů Sorose. Vládě posloužil stejně jako Emmanuel Goldstein v totalitě George Orwella „1984“: lidskou nenávist se zaměřila na mýtického, stinného nepřítele a jeho fiktivní intriky měly údajně ospravedlnit úplné převzetí moci režimem.
Konflikt mezi Sorosem a Orbánem nemůže být více symbolický. Orbán začal svou politickou kariéru koncem 80. let v protikomunistickém protestním hnutí jako volnomyšlenkářský student liberálního přesvědčení. Dokonce od Sorose obdržel stipendium, aby mohl studovat v Británii.
Na tom, že se obrátil proti svému bývalému patronovi, je cosi oidipovského. V jeho slavné řeči z roku 2014 pronesl, že chce, aby se Maďarsko stalo „neliberální demokracií“ – víc již Sorosovu filosofii odmítnout nemohl. Poslední dobou se zase spíše opírá o pojem „křesťanské demokracie“.
Neliberální "křesťanská demokracie"
Migrační krize z roku 2015 umožnila Orbánovi Sorose démonizovat. Strašák více než milionu žadatelů o azyl, kdy většina z nich jsou muslimové z Blízkého východu, brázdící Evropu v honbě za bezpečím, umožnila straně Fidesz vyvolat u voličů latentní xenofobii.
Soros se sám vystavil útoku tím, že napsal dokumenty navrhujíce Evropě vcelku rozumný plán přijetí značného počtu uprchlíků, možná až milionu ročně, aby snížil utrpení a vykompenzoval nedostatek pracovní síly na kontinentu. Pro etnicky a nábožensky nacionalistickou stranu jako Fidesz je postava židovského miliardáře, který podporuje dalekosáhlou muslimskou migraci, ideální nepřítel.
Zajde prestižní univerzita na úbytě?
Orbán a Fidesz ještě svou vizi neliberální demokracie v Maďarsku neuskutečnili. Oznámili svůj záměr přijmout tzv. „Sorosovo právo“, které by ještě více znepříjemnilo život nevládním organizacím zabývajícími se jakýmikoliv otázkami imigrace a požadovalo by po nich, aby se registrovaly u ministerstva vnitra a zaplatili 25% daň ze všech zahraničních příspěvků.
Školy jsou také v centru zájmů. Během loňského roku se vláda snažila využít byrokratických formalit, aby zavřela prestižní Central European University, kterou v 90. letech založil také Soros, a která je teď jedna z nejvíce uznávaných akademických institucí ve střední a východní Evropě. Žádost univerzity o reakreditaci je stále nevyřízená. Její rektor, Michael Ignatieff, kanadský filosof a dřívější liberální politik, říká, že neplánuje Budapešť opustit, ale že s nejistým statutem nemůže nový školní rok zahájit.
Zničení této univerzity by znamenalo další vítězství v Orbánově válce proti svobodě projevu a společnosti. A je to válka, kterou zatím, zdá se, vyhrává.
Zdroj: The Economist, autor M.S. (zveřejňování jmen autorů není v souladu s politikou The Economist)