Inflace se po krátké přestávce opět vrátila do těsné blízkosti prognózy centrální banky, která tak může spokojeně konstatovat naplňování prognózy a pokračovat v normalizaci úrokových sazeb. Když k tomu připočteme fakt, že nahoru zamířila měnově-politická inflace i korigovaná inflace bez pohonných hmot označovaná někdy za jádrovou inflaci, nemusí centrální banka s dalším – letos už čtvrtým zvýšením úrokových sazeb – opravdu otálet. Nakonec jasné jestřábí poselství, byť ne celé bankovní rady, zaznělo už několikrát, takže trh by na zářijový růst sazeb připraven být měl.
Za růstem inflace jsou v letošním roce především rostoucí náklady na bydlení. Ty se postaraly téměř o třetinu z aktuálních 2,5 % a to především tím, jak se zvyšuje nájemné a ceny energií reagující na dění na zahraničních burzách. Prozatím jde zejména o ceny elektrické energie, nicméně v průběhu následujících měsíců se k nim nepochybně přidají i ceny plynu. Do „hry“ se vrátí nejspíše i potraviny a zesílí i inflační tlaky u služeb, které začnou ve větší míře odrážet vývoj mzdových nákladů. Inflace tak i nadále s vysokou pravděpodobností zůstane nad cílovou hranicí ČNB.
Růst úrokových sazeb na zářijovém zasedání bankovní rady se zdá být téměř jistý. Otázkou zůstává, co bude dál. Zda si ČNB troufne zvýšit úrokové sazby i na listopadovém zasedání – tedy počtvrté po sobě (za celý letošní rok by to bylo už popáté), respektive zda má důvod k takovému spěchu. Prognóza repo-sazby z dílny centrální banky prostor pro zvýšení sazeb naznačuje i nenaznačuje, když zároveň předpokládá průměr hlavní sazby ČNB v posledním čtvrtletí letošního roku na úrovni 1,68 %, nicméně zároveň během dalšího půlroku jeho pokles zpět na 1,50 %. Jde samozřejmě „jen“ o výstup modelu, který je pouze vodítkem, takže skutečnou sílu odhodlání centrálních bankéřů bude možné odhadnout teprve na tiskové konferenci po nadcházejícím zasedání. Zatím se dá předpokládat, že toto odhodlání bude úměrné slabosti koruny, respektive její odchylce od prognózovaných hodnot. A to má koruna před sebou kus cesty, protože její kurz by v posledním čtvrtletí roku měl podle ČNB dosahovat v průměru 25,30 EUR/CZK.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si během včerejška připsala pár haléřů zisku vůči EUR, když se její kurz po zprávách o vyšší inflaci posunul níže pod 25,70 EUR/CZK. Na trhu rovněž rezonovalo jestřábí poselství jednoho z centrálních bankéřů a následně i jasný pravidelný komentář k inflaci. Obojí vyznívá ve prospěch brzkého zvýšení úrokových sazeb, což nenechalo bez reakce ani výnosy na dluhopisovém trhu. Nahoru přitom zamířil především krátký konec křivky a dvouletý výnos se tak dostal na nové letošní maximum 1,25 %.
Zahraniční forex
Vcelku nudný začátek týdne nedokázal kurz eurodolaru nijak zásadně rozhýbat. Jedinou mírně pozitivní zprávou pro kurz eurodolaru bylo utažení kreditních marží u italského vládního dluhu, které pomohlo měnový pár vytáhnout nad úroveň 1,16. Kromě toho však euru (v paritě s dolarem) pomohly také informace o tom, že jednání o brexitu by mohla být “úspěšně” završena v řádu 6-8 týdnů.
Pokud nepřijde nějaká nová informace v rámci tématu obchodních válek, tak poklidné obchodování může pokračovat i dnes s tím, že trh bude vyhlížet čtvrteční zasedání ECB.
Klidněji je také na trzích emerging markets - tedy s výjimkou rublu. Ruská měna je pod tlakem hrozby nových sankcí ze strany USA. Americký Senát bude totiž o tomto bodě jednat ve středu a jedna z možností je zákaz nákupu ruského vládního dluhu.