Průzkum Reuters: Koruna i měny regionu budou zpevňovat, hlas jestřábů v centrálních bankách sílí

Nejlikvidnější měny středoevropského regionu by měly v příštích 12 měsících podle očekávání analytiků v anketě Reuters posilovat s tím, jak budou centrální banky zřejmě inklinovat k utaženější měnové politice v boji proti inflaci.

Podle mediánu odhadů v průzkumu, jenž se uskutečnil ve dnech 19. až 31. října, by koruna mohla za rok posílit o 3,2 procenta na 25,095 za euro proti středečnímu tříapůlměsíčnímu minimu nad úrovní 25,90. Zlotý podle tohoto průzkumu zřejmě zpevní o 2,8 procenta na 4,215 za euro, zatímco forint by mohl posílit o 1,5 procenta na 320 za euro.

Obecnou příčinou bude podle analytiků pravděpodobný ústup dolaru, jehož letošní růst v kombinaci se zvyšováním úrokových sazeb ve Spojených státech tížil měny na rozvíjejících se trzích včetně středoevropských ekonomik.

"Očekáváme zotavení eura, které by mělo podpořit CE3 crossy," uvedla analytička Sandra Stifflerová z DZ Bank s odkazem na českou, polskou a maďarskou měnu. Očekávané zotavení eura se zakládá na předpokladu, že Evropskácentrální banka (ECB) začne od příštího podzimu zvyšovat úrokové sazby.

Centrální banky východního křídla Evropské unie ECB pozorně sledují, neboť vyšší úrokové sazby v eurozóně mohou snížit relativní atraktivitu domácích měn, jejichž slabost může následně přiživit inflaci.

Koruna od začátku roku oslabila vůči euru o více než 1 procento, a to i přesto, že Česká národní banka (ČNB) zvýšila sazby na každém z posledních tří měnových zasedání.

Úterní průzkum Reuters ukázal, že ČNB zřejmě zvedne úrokové sazby i tento týden, počtvrté v řadě a letos pravděpodobně naposledy, když inflační tlaky zůstávají i přes určité zpomalení ekonomiky silné.

Všech 14 analytiků oslovených v průzkumu předpovědělo, že centrální banka na čtvrtečním měnovém zasedání zvýší svou hlavní dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 1,75 procenta. V utahování měnové politiky by pak podle analytiků měla pokračovat v prvním či druhém kvartále příštího roku.

Polská a maďarská měna, jejichž centrální banky drží sazby na rekordních minimech, letos ztratily ještě více. Zlotý od začátku roku oslabil přes 3,5 procenta a forint se propadl zhruba o 4,5 procenta.

Pravděpodobné oživení jádrové inflace však podle očekávání analytiků v příštím roce přiblíží k utahování měnové politiky také centrální banky Polska a Maďarska.