Česká národní banka by mohla podle Jana Kubíčka v nadcházejících měsících ještě jednou zvýšit úrokové sazby. Člen bankovní rady uvedl, že o této možnosti budou centrální bankéři pravděpodobně diskutovat už v srpnu. Důvod ke spěchu však zatím nevidí a tržní sázky na rychlý růst sazeb považuje za přehnané.
ČNB v červnu zvýšila svou hlavní repo sazbu o 25 bazických bodů. Šlo o první zpřísnění měnové politiky za poslední čtyři roky.
Kubíček uvedl, že při hodnocení potřeby dalšího růstu sazeb sleduje především vývoj úvěrů, jádrové inflace, růstu mezd, cen nemovitostí a také to, do jaké míry se vyšší dlouhodobé tržní sazby promítají do úroků z úvěrů.
Trh aktuálně prostřednictvím FRA kontraktů zaceňuje tři zvýšení sazeb o 25 bazických bodů do prvního čtvrtletí příštího roku. FRA kontrakty slouží k zajištění budoucích úrokových sazeb a běžně se využívají jako indikátor očekávání trhu ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
Takový výhled označil Kubíček za přehnaný. Zároveň však dodal, že by ho uklidnilo zpomalení růstu mezd a jádrové inflace. „Uklidnilo by mě také, kdybychom viděli zpomalování jádrové inflace. Čekáme na to už delší dobu a stále v to věříme. Velmi by mi pomohlo i to, kdybychom alespoň viděli konec zrychlování všech typů úvěrů,“ řekl Kubíček.
Podle něj zároveň existují známky toho, že růst cen nemovitostí začíná kulminovat. Také růst mezd by měl zpomalit po překvapivě silném meziročním nárůstu o 8,1 % v prvním čtvrtletí.
Banky byly podle něj dosud pod konkurenčním tlakem, který jim bránil plně promítat vyšší dlouhodobé sazby do hypotečních úvěrů. To se však nyní může začínat měnit.
Dalším faktorem, který ČNB sleduje, je vývoj firemních marží. Banka zkoumá, zda podniky nevyužívají vyšších nákladů k navyšování ziskovosti. Data za první čtvrtletí však podle Kubíčka nic takového nenaznačují.
Celková meziroční inflace v Česku v červnu překvapivě klesla na 1,5 %, především díky vývoji cen potravin. Ceny služeb, které ČNB pečlivě sleduje, však nadále rostly svižným tempem 4,5 %. Jádrová inflace činila 2,8 %.
Kubíček zároveň uvedl, že neočekává, že by nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna příští měsíc, přinesla výrazně odlišný pohled na ekonomiku oproti květnové prognóze. Podle něj by byla centrální banka spokojena, pokud inflace na začátku příštího roku nepřekročí horní hranici tolerančního pásma, tedy 3 % kolem dvouprocentního inflačního cíle.
Silná náladovost trhu
Vývoj tržních očekávání zároveň ukazuje, jak obtížné je dnes odhadovat další kroky centrálních bank. To platí nejen pro ČNB, ale také pro americký Fed, jehož budoucí rozhodování investoři v posledních týdnech výrazně přehodnocují.
Podle dat společnosti CME Group aktuálně trh přisuzuje přibližně 34% pravděpodobnost zvýšení sazeb na červencovém zasedání Fedu. Před týdnem přitom tato pravděpodobnost činila pouze 12 %, zatímco na konci června dosahovala 36 %. Jen 14. července se očekávání trhu změnila o 14 procentních bodů během jediného dne.
Významnou roli v těchto změnách hraje nejistota spojená s vývojem cen ropy a dopady konfliktu na Blízkém východě. Dražší energie tlačí vzhůru inflační očekávání, výnosy dluhopisů i náklady domácností, což následně ovlivňuje očekávanou trajektorii úrokových sazeb.
Pro investory je tak aktuálně mimořádně obtížné odhadovat další kroky centrálních bank. Geopolitické události i obtížně předvídatelné kroky americké administrativy mohou tržní očekávání měnit doslova ze dne na den. Současné prostředí proto ukazuje, že investoři by se měli více soustředit na příchozí ekonomická data než na krátkodobé výkyvy tržních sázek.