Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britský parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu ovšem Dolní sněmovna už dvakrát odmítla. Pro dnešní vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.
Ačkoli ministerskou předsedkyni v její snaze získat odklad data brexitu podpořila přesvědčivá většina poslanců, její vlastní Konzervativní strana i sám kabinet mají v této věci dál protichůdné názory. Podle informací parlamentu dnes pro vládní návrh hlasovalo pouze 112 konzervativních poslanců a 188 jich bylo proti. Mezi těmi, kdo hlasovali proti odkladu byl například i ministr pro brexit Steve Barclay nebo ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová. Zejména postoj Barclaye, který předtím vládní návrh ve sněmovně osobně obhajoval, považují komentátoři za důkaz, že kabinet je na pokraji rozpadu.
Hlasování o vládním návrhu předcházelo projednání tří dodatků, z nichž ani jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, žádající předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a navrhující odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.
Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.
Vláda se chystá brzy oznámit, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Kabinet varoval, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen.
O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté. Pokud by šlo o krátký odklad kvůli realizaci již schválené dohody, byl by podle všeho souhlas evropských lídrů téměř automatický. Pokud by však Británie žádala o odklad bez jasné vize dalších kroků, měla by mnohem složitější postavení. Předseda Evropské rady Donald Tusk nicméně dnes oznámil, že se chystá prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzvat, aby i případný delší odklad brexitu umožnili.
Dohoda o vystoupení Británie z EU narazila v britském parlamentu zejména kvůli spornému ujednání o takzvané irské pojistce. Ta má předejít obnovení hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, u části britských poslanců však vyvolává obavy, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu. EU tvrdí, že toto řešení vzešlo z dlouhých vyjednávání a ukázalo se být jedinou schůdnou variantou.