Vláda chce zavést sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy, jako je nebo Google. Na zavedení daně se dohodla koalice ANO a ČSSD. Ministerstvo financí by mělo do konce května vypracovat příslušný návrh. Vyplývá to z informací ČTK od ministerstva financí i vládní ČSSD.
Podle konzervativního odhadu MF by nová daň mohla do státního rozpočtu ročně přinést pět miliard korun. Účinnost zákona pak úřad odhaduje na polovinu roku 2020.
"Digitální daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání o řešení na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení v OECD. Diskuze není o tom, zda toto zdanění zavádět, ale od kdy, v jaké podobě a v jaké výši," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Daň by se měla dotknout internetových firem s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč).
Ministerstvo na dotaz ČTK upřesnilo, že daň bude směřovat na tržby internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. "Plátce této daně bude mít povinnost určit si v ČR tzv. daňového zástupce, který bude zodpovědný za náležitosti související s plněním tuzemských daňových povinností," uvedl mluvčí MF Michal Žurovec. Firmy tak v ČR nebudou muset mít klasickou stálou provozovnu.
Dohodu potvrdil ČTK i první místopředseda ČSSD Roma Onderka. "Dohodli jsme se na digitální dani, to znamená zdanění firem, jako je Facebook, Google a další na úrovni sedmi procent. To byla jediná uzavřená dohoda z pondělního koaličního jednání, jinak ostatní věci jsou ještě rozpracované," uvedl.
Připravovaný zákon o dani z vybraných internetových služeb zavede sedmiprocentní daň na umisťování cílené reklamy. Podle MF jde o tzv. DST model digitální daně, který kromě zdanění cílené reklamy počítá také mimo jiné se zdaněním prodeje dat shromážděných o uživatelích.
"MF v současnosti návrh dokončuje, jeho součástí bude také stanovení minimálního obratu těchto společností na území České republiky, aby se daň vztahovala skutečně na ty giganty, kteří na českém trhu aktivně působí," uvedl mluvčí ministerstva Michla Žurovec.
O digitální dani se vyjednává i na úrovni Evropské unie, jednání se ale táhnou. Některé státy tak už přistoupily k zavedení vlastní digitální daně. V programovém prohlášení vlády je ještě závazek zvednout odvody pojišťovnám.
Počátkem dubna zavedení digitální daně na národní úrovni schválilo francouzské Národní shromáždění. Tříprocentní daní zatíží příjmy velkých mezinárodních internetových firem. Výnos z ní by měl pomoci financovat nouzová ekonomická a sociální opatření avizovaná vládou prezidenta Emmanuela Macrona v prosinci, kdy vrcholily protesty hnutí žlutých vest. Ve francouzském modelu se daň dotkne třicítky koncernů, jimž digitální aktivity ročně vynášejí více než 750 milionů eur (19 miliard Kč) globálně a více než 25 milionů eur ve Francii. Tři procenta budou platit mimo jiné z internetových reklamních zisků.
Počátkem dubna rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Plán zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z online reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur, z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.
Británie, která má opustit EU, loni oznámila, že od dubna 2020 zavede svou vlastní verzi daně z digitálních služeb. Daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat jen ziskových firem s globálními tržbami nejméně 500 milionů liber za rok.