Aktualizováno V květnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,7 % a výrazně tak předčily očekávání. Hlavním důvodem nicméně byly vyšší ceny potravin (zejména brambor), tedy silně volatilní a téměř nepredikovatelné složky inflace. Právě dražší potraviny obstaraly více než polovinu z uvedených sedmi desetin. Z dalších výrazných proinflačních faktorů posledního měsíce lze uvést alkohol a náklady na bydlení.
Meziroční inflace po krátké pauze opět zamířila vzhůru – z předchozích 2,8 % poskočila na 2,9 % - a přiblížila se tak opět horní hranici tolerančního intervalu ČNB. Byla rovněž o 0,2 procentního bodu nad poslední prognózou centrální banky, nicméně vzhledem k výraznější roli potravin by neměla zásadněji ovlivnit její rozhodování. Přece jen nejsou ceny potravin něco, co může svými úrokovými sazbami ČNB až jednoduše ovlivnit.
Pokud se podíváme na hlavní faktory, které v letošním roce generují inflaci, tak jsou to opět především náklady na bydlení. Nájemným počínaje, vodou a energiemi konče. Zvlášť extrémní je dvanácti a půl procentní nárůst cen elektrické energie, který je odrazem vysokých cen silové elektřiny v zahraničí. Dá se proto říct, že zelená energetická politika se už přímo a čím dál více promítá i do hospodaření českých domácností. Dražší bydlení a s ním spojené náklady letos tvoří více než polovinu aktuální meziroční inflace. Potraviny, které tak výrazně zahýbaly s meziměsíčními čísly, jsou zodpovědné jen za šestinu meziroční inflace sledované centrální bankou.
V nejbližších měsících by inflace měla začít pozvolna klesat, nicméně k dvouprocentnímu cíli se zřejmě dostane o něco později, než jsme původně předpokládali. Rozhodující bude v tomto směru letošní úroda a především pak ceny brambor, které jsou aktuálně o téměř 90 % vyšší než loni, a samy o sobě generují tři desetiny procentního bodu inflace. Na jednu malou položku spotřebitelského koše to rozhodně není málo.