Svazy: Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Nové větrníky až na výjimky nevznikají. Vyplývá to z vyjádření oborových svazů a dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí. Tento týden je to deset let od zahájení provozu farmy větrných elektráren Kryštofovy Hamry v Krušných horách na Chomutovsku, největší svého druhu v ČR.

"Potenciál máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi 1300 větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Tento scénář podle něj odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa.

Objem výroby elektřiny z větru v Česku až na výjimky meziročně mírně stoupá, loni dosáhl podle dat ERÚ 609,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 3,1 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde stále ale pouze o 0,7procentní podíl.

Potenciál větrná energetika v ČR nevyužívá, uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. "Problémem je především negativní naladění značné části veřejnosti a tím i municipalit, rozhodujících pro příslušná stavební povolení. A tento problém bude zřejmě dlouhodobý, i po zavedení státní podpory ve formě aukcí od roku 2021," řekl ČTK Gavor.

Podle dat České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) bylo na konci minulého roku nejvíce megawattů větrných elektráren instalováno v Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (50 MW). Naopak v Jihočeském kraji žádné větrné elektrárny nejsou.

"Nové projekty v Česku prakticky nikdo nepřipravuje. Do provozu jsou uváděny projekty, které získaly nárok na finanční podporu v minulosti tím, že si sehnaly určitá povolení. Jde o jednotky větrných elektráren ročně," předseda ČSVE Michal Janeček. Nula u Jihočeského kraje je podle něj způsobena malým větrným potenciálem regionu a pravidly Národního parku Šumava, kde větrníky postavit nelze.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa míní, že velký rozdíl mezi Českem a západní Evropou je ten, že na Západě se na větrné elektrárny lidé dívají jako na něco, co jim pomůže snížit riziko dopadů klimatických změn.

"Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za ´zemi, kde nefouká´. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se - s výjimkou Polska - podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních 25 let," dodal Chalupa.