Na svém letošním čtvrtém zasedání ponechala bankovní rada ČNB hlavní úrokové sazby beze změny. Hlasování dopadlo vlastně podle očekávání, když pro ponechání úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi přítomných bankéřů, zatímco jeden preferoval zvýšení sazeb o dalšího čtvrt procentního bodu.
Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na úrovni 2,00 % a je tak 240 základních bodů nad úrovní obdobné sazby ECB. Na rozdíl od některých hlasů z ECB dává ČNB jasně najevo, že by chtěla ponechat své sazby beze změny minimálně po dobu jednoho roku. Tento její závěr podporují jednak dosavadní výsledky ekonomiky i aktuální prognóza, jejíž rizika bankovní rada vyhodnotila jako vyrovnaná. Za rizika a nejistoty ČNB nyní považuje případné dopady protekcionismu ve světovém obchodě, zpomalení v eurozóně a vývoj kurzu koruny.
Z vystoupení guvernéra nebyl cítit žádný pesimismus ani přehnaná opatrnost, která by mohla podporovat očekávání brzkého snižování sazeb, tak jak předpokládají finanční trhy. Pokud tedy evropská ekonomika nešlápne prudce na brzdu, bude moci ČNB nadále zůstat ve vyčkávacím módu s výrazně vyššími sazbami. Na druhou stranu, pokud by se Evropa opravdu zadrhla a domácí ekonomika by rovněž směřovala do výraznějšího útlumu, bude mít ČNB na rozdíl od ECB v rukou efektivní nástroje, jak se k takové situaci postavit. Tuto variantu však stále považujeme za méně pravděpodobnou.
Předpokládáme, že centrální banka nezmění své úrokové sazby po dobu zhruba jednoho roku. Teprve poté a za předpokladu, že se hospodářství zemí EU už odrazí ode dna, bude moci pokračovat v tzv. normalizaci úrokových sazeb. Měnové podmínky zůstanou i nadále uvolněné, nikoliv „díky“ sazbám, ale v důsledku pomalejšího než prognózovaného posilování koruny. Jen pro připomenutí, ve třetím čtvrtletí by podle současné prognózy měla koruna dosáhnout v průměru 25,20 za euro a s blížícím se koncem roku by podle centrální banky měla už prolomit hranici 25 za euro.