ČBA: Finanční gramotnost Čechů je stále jen průměrná

Přestože úroveň finanční gramotnosti v Česku nepatrně stoupá, stále jsou Češi ve znalostech na průměrných hodnotách. Index finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace (ČBA), letos dosáhl 57 procent, což je zlepšení proti loňskému roku o jeden procentní bod. Češi si ale začali více financí odkládat stranou, z našetřených peněz však třetina lidí nevyžije déle než tři měsíce, každý pátý Čech pak zvládne maximálně měsíc, informovala dnes ČTK asociace.

Naprostá většina Čechů si myslí, že jsou jejich znalosti financí dostačující. Přesto ale velká část z nich přiznává, že se často raději poradí s odborníkem, známým nebo si vyhledají informace na internetu. Jen 15 procent lidí je přesvědčeno, že jsou schopni své finance zvládnout bez jakékoliv pomoci okolí. Jsou to nejčastěji vysokoškoláci a lidé ve věku 50 až 64 let. "S věkem totiž rostou zkušenosti i důvěra ve vlastní znalosti," vysvětlila vedoucí vzdělávacích projektů ČBA Helena Brychová. Na druhé straně si desetina lidí často nebo vůbec neví s financemi rady.

Proti předchozím letům není letos významnější rozdíl mezi znalostmi, které má starší a mladší generace. Míra úspěšnosti však zřetelně souvisí se vzděláním. Zatímco lidé se základním vzděláním nebo výučním listem dosáhli v indexu finanční gramotnosti průměru 49 procent, lidé s maturitou jsou na 58 procentech. Lidé s vysokou školou mají průměrně 66 procent.

Pokud si lidé ohledně financí nejsou jistí, obrací se v drtivé většině na svou banku a bankovního poradce. Druhou instancí je pak internet, na kterém sice nemají problém najít potřebné i objektivní informace, často jim však dělá problém se v nich vyznat a pochopit je. Jednoznačně nejméně se přitom Češi orientují v investicích.

Stranou si z výplaty odkládá alespoň malý obnos naprostá většina Čechů, nejčastěji jde o částku mezi tisícem a 2500 Kč. Téměř dvě pětiny lidí si přitom tvoří rezervu primárně pro případ nečekané události. Podstatné však je, jak dlouho by vydrželi při náhlém výpadku příjmů. Každý pátý člověk totiž přiznává, že by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku. Odborníci přitom radí, aby rezerva byla alespoň šestinásobek měsíčních výdajů domácnosti.

Z dlouhodobějších forem spoření rozhodně vyhrává zajištění na stáří. Existuje jen minimum Čechů, kteří by si nešetřili na důchod. Je to dáno příznivou ekonomickou situací a rostoucími příjmy. Nejčastěji spoří na důchod do 1000 Kč měsíčně. "Správná částka však neexistuje. Záleží, jak si své stáří představujete," podotkla Brychová s tím, že také záleží na tom, jestli budou bydlet ve vlastním, nebo v nájmu.