ČNB dnes sazby nemění. Diskusi o jejich růstu Rusnok čeká v listopadu nad novou prognózou

ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstala na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %. Rozhodnutí se na trzích očekávalo. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.

"Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat," uvedl Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb. "Ale náš výhled je krátkodobý, na rok dopředu," uvedl.

Z bankovní rady zazněly v posledních týdnech hlasy vylučující v nejbližší době pokles sazeb, na což část trhu přece jen sázela. Na druhou stranu všechna nová čísla z Německa, ať už to byly data z průmyslu, indexy aktivity PMI či nové objednávky vyznívaly velmi pesimisticky.

"Rozhodnutí se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a informace, které jsem od té doby získali. Prognóza se převážně naplňuje, mírně rychlejší je růst cen a mezd," uvedl Rusnok. Dodal, že aktuální makroekonomické prognóze ČNB odpovídá mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.

Prognóza podle guvernéra očekává, že inflace zůstane v následujících čtvrtletích nad dvouprocentním cílem. Začátkem příštího roku se začne snižovat a do blízkosti cíle se dostane v druhé polovině příštího roku.

Rizika očekávaného vývoje vyhodnotila rada podle Rusnoka jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však podle guvernéra lehce proinflační. Za riziko ve prospěch růstu cen označila rada slabší než odhadovaný kurz koruny. Proti růstu cen by mohl působit nižší výhled zahraničních cen a případné výraznější zpomalení růstu zahraniční a návazně domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopad protekcionistických opatření ve světovém obchodě a možnost brexitu bez dohody.

Rada dnes podle Rusnoka neprobírala možnost odprodeje části výnosů z devizových rezerv. "Budeme k tomu mít teprve jednání s experty a budeme se nad tím zamýšlet. Není to nic, co bychom museli řešit akutně," uvedl guvernér.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a analytik ČSOB Petr Dufek předpokládají, že očekávaná německá recese na Česko dopadne se zpožděním , ale ne dramaticky - přehřívající se domácí ekonomiku pouze zpomalí. V takovém případě by v příštím roce mělo stačit pouze jednou “z opatrnosti” snížit úrokové sazby.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

(Zdroj: ČNB, Patria, čtk)